Opční protokol k Úmluvě o právech dítěte týkající se prodeje dětí, dětské prostituce a dětské pornografie

Ministerstvo zahraničních věcí sděluje, že dne 25. května 2000 byl v New Yorku přijat Opční protokol k Úmluvě o právech dítěte týkající se prodeje dětí, dětské prostituce a dětské pornografie¹⁾.

Jménem České republiky byl Opční protokol podepsán v New Yorku dne 26. ledna 2005.

S Opčním protokolem vyslovil souhlas Parlament České republiky a prezident republiky jej ratifikoval.

Ratifikační listina České republiky byla uložena u generálního tajemníka Organizace spojených národů, depozitáře Opčního protokolu, dne 26. srpna 2013. 

Při ratifikaci Opčního protokolu byla vznesena následující námitka:

Vláda České republiky posoudila výhradu k Opčnímu protokolu k Úmluvě o právech dítěte týkajícímu se prodeje dětí, dětské prostituce a dětské pornografie (dále jen „Opční protokol“) učiněnou vládou Sultanátu Omán při přístupu k Opčnímu protokolu.

Vzhledem k tomu, že Sultanát Omán ve své výhradě oznamuje omezení rozsahu aplikace ustanovení Opčního protokolu islámským právem, platnými vnitrostátními právními předpisy a dostupností hmotných zdrojů, je vláda České republiky toho názoru, že výhrada vyvolává pochybnosti o rozsahu, v jakém se Sultanát Omán zavazuje závazky plynoucí z Opčního protokolu plnit.

Vláda České republiky je přesvědčena, že takto učiněná výhrada je neslučitelná s předmětem a účelem Opčního protokolu. Vláda České republiky připomíná, že mezinárodní obyčejové právo kodifikované ve Vídeňské úmluvě o smluvním právu (Vídeň, 23. května 1969), konkrétně její článek 19, takovouto výhradu nepřipouští. Vláda České republiky proto vznáší námitku proti výše uvedené výhradě učiněné k Opčnímu protokolu Sultanátem Omán.

Tato námitka nebrání vstupu v platnost Opčního protokolu mezi Českou republikou a Sultanátem Omán, aniž by se však Sultanát Omán mohl výše zmiňované výhrady dovolávat.

Opční protokol vstoupil v platnost na základě svého článku 14 odst. 1 dne 18. ledna 2002. Pro Českou republiku vstoupil v platnost podle odstavce 2 téhož článku dne 26. září 2013.

Anglické znění Opčního protokolu a jeho překlad do českého jazyka se vyhlašují současně.

PŘEKLAD

Smluvní strany tohoto protokolu,

majíce na zřeteli, že za účelem dalšího dosažení cílů Úmluvy o právech dítěte a pro provádění jejích ustanovení, zejména článků 1, 11, 21, 32, 33, 34, 35 a 36, by bylo vhodné rozšířit opatření, která by měly smluvní strany přijmout k zajištění ochrany dítěte před prodejem dětí, dětskou prostitucí a dětskou pornografií,

majíce rovněž na zřeteli, že Úmluva o právech dítěte uznává právo dítěte na ochranu před hospodářským vykořisťováním a před vykonáváním jakékoli práce, která může být nebezpečná nebo být na překážku vzdělání dítěte, nebo škodlivá pro zdraví dítěte nebo pro jeho fyzický, duševní, duchovní, morální či sociální vývoj,

vážně znepokojeny významným a rostoucím mezinárodním obchodováním s dětmi za účelem prodeje dětí, dětské prostituce a dětské pornografie,

hluboce znepokojeny rozsáhlou a pokračující praxí sexuální turistiky, vůči níž jsou děti zvláště bezbranné, jelikož přímo podporuje prodej dětí, dětskou prostituci a dětskou pornografii,

uznávajíce, že mnoho zvláště zranitelných skupin, včetně dívek, je více ohroženo sexuálním vykořisťováním, a že dívky jsou mezi sexuálně vykořisťovanými neúměrně zastoupeny,

znepokojeny rostoucí dostupností dětské pornografie na internetu a prostřednictvím dalších rozvíjejících se technologií a připomínajíce Mezinárodní konferenci o boji proti dětské pornografii na internetu (Vídeň, 1999), a zejména její závěr vyzývající k celosvětové kriminalizaci výroby, distribuce, vývozu, přenosu, dovozu, úmyslného držení a inzerování dětské pornografie, a zdůrazňujíce důležitost těsnější spolupráce a partnerství mezi vládami a internetovým průmyslem,

přesvědčeny, že vymýcení prodeje dětí, dětské prostituce a dětské pornografie bude usnadněno uplatněním holistického přístupu řešícího faktory, které k těmto jevům přispívají, jako jsou zaostalost, chudoba, ekonomické rozdíly, nespravedlivá sociálně-ekonomická struktura, nefunkční rodiny, nedostatečné vzdělání, migrace mezi městem a venkovem, diskriminace podle pohlaví, nezodpovědné sexuální chování dospělých, škodlivé tradiční zvyklosti, ozbrojené konflikty a obchodování s dětmi,

přesvědčeny, že úsilí o zlepšení veřejné informovanosti je nezbytné pro snížení poptávky po prodeji dětí, dětské prostituci a dětské pornografii, a rovněž přesvědčeny o významu posilování globálního partnerství mezi všemi zúčastněnými a o významu zlepšování vymahatelnosti práva na národní úrovni,

pamětlivy ustanovení mezinárodních právních dokumentů týkajících se ochrany dětí, včetně Haagské úmluvy o ochraně dětí a spolupráci při mezinárodním osvojení, Haagské úmluvy o občanskoprávních aspektech mezinárodních únosů dětí, Haagské úmluvy o pravomoci orgánů, použitelném právu, uznávání, výkonu a spolupráci ve věcech rodičovské zodpovědnosti a opatření k ochraně dětí a Úmluvy č. 182 Mezinárodní organizace práce o zákazu a okamžitých opatřeních k odstranění nejhorších forem dětské práce,

povzbuzeny rozsáhlou podporou, které se dostává Úmluvě o právech dítěte a která je projevem všeobecné angažovanosti v prosazování a ochraně práv dítěte,

uznávajíce důležitost plnění ustanovení Akčního programu pro prevenci prodeje dětí, dětské prostituce a dětské pornografie a Deklarace a Akčního plánu přijatého Světovým kongresem proti komerčnímu sexuálnímu vykořisťování dětí, který se konal ve dnech 27. - 31. srpna 1996 ve Stockholmu, a dalších souvisejících rozhodnutí a doporučení příslušných mezinárodních orgánů,

berouce náležitě v úvahu význam tradic a kulturních hodnot každého národa pro ochranu a harmonický vývoj dítěte,

se dohodly na následujícím:

Smluvní strany zakážou prodej dětí, dětskou prostituci a dětskou pornografii podle ustanovení tohoto protokolu. 

Pro účely tohoto protokolu: 

a) prodejem dětí se rozumí jakýkoli úkon či transakce, při kterém kdokoli, jednotlivec nebo skupina, předá jinému dítě za úplatu či jiné protiplnění; 

b) dětskou prostitucí se rozumí využívání dítěte k sexuálním aktivitám za úplatu či jakékoli jiné protiplnění; 

c) dětskou pornografií se rozumí jakékoli zobrazování dítěte libovolnými prostředky při skutečných nebo předstíraných zřejmých sexuálních aktivitách či jakékoli zobrazování pohlavních orgánů dítěte k primárně sexuálním účelům. 

1. Každá smluvní strana zajistí, aby její trestní právo v plném rozsahu postihovalo alespoň následující činy a jednání, bez ohledu na to, zda jsou spáchány vnitrostátně či mezinárodně, jednotlivcem či organizovanou skupinou: 

a) v souvislosti s prodejem dětí podle článku 2:

(i) nabízení, předávání či přijímání dítěte jakýmikoli prostředky za účelem: 

a. sexuálního vykořisťování dítěte; 

b. přenosu orgánů dítěte za účelem zisku;

c. zapojení dítěte do nucené práce;

(ii) získávání, nepřípustným způsobem, souhlasu k adopci dítěte zprostředkovatelem v rozporu s platnými mezinárodněprávními dokumenty o adopci; 

b) nabízení, získávání, zprostředkovávání či poskytování dítěte k dětské prostituci, podle článku 2; 

c) výroba, distribuce, šíření, dovoz, vývoz, nabízení, prodej či držení dětské pornografie podle článku 2 k výše uvedeným účelům.

2. V souladu s ustanoveními vnitrostátního právního řádu smluvní strany platí totéž pro pokus o spáchání kteréhokoli z těchto činů a pro spolupachatelství či účast na kterémkoli z těchto činů. 

3. Každá smluvní strana zajistí stanovení přiměřených trestů za tyto činy s přihlédnutím k jejich závažné povaze. 

4. V souladu s ustanoveními svého vnitrostátního právního řádu přijme každá smluvní strana přiměřená opatření ke stanovení odpovědnosti právnických osob za trestné činy uvedené v odstavci 1 tohoto článku. V souladu s právními zásadami smluvní strany může být tato odpovědnost právnických osob trestněprávní, občanskoprávní či správněprávní. 

5. Smluvní strany přijmou veškerá vhodná právní a administrativní opatření, která zajistí, aby všechny osoby zúčastněné na adopci dítěte jednaly v souladu s platnými mezinárodněprávními dokumenty. 

1. Každá smluvní strana přijme opatření nezbytná k tomu, aby uplatnila svou jurisdikci na trestné činy uvedené v článku 3 odst. 1, pokud tyto trestné činy budou spáchány na jejím území nebo na palubě lodi či letadla v ní registrovaného. 

2. Každá smluvní strana může přijmout nezbytná opatření k uplatnění své jurisdikce na trestné činy uvedené v článku 3 odst. 1 v následujících případech: 

a) jestliže je údajný pachatel jejím občanem nebo osobou, která má obvyklý pobyt na jejím území; 

b) jestliže je oběť jejím občanem. 

3. Každá smluvní strana rovněž přijme opatření nezbytná ktomu, aby uplatnila svou jurisdikci na výše uvedené trestné činy, pokud se údajný pachatel zdržuje na jejím území a nevydala jej jiné smluvní straně z toho důvodu, že trestný čin byl spáchán jedním z jejích občanů. 

4. Tento protokol nevylučuje jakoukoli jurisdikci vykonávanou v souladu s vnitrostátním právním řádem. 

1. Trestné činy uvedené v článku 3 odst. 1 se považují za trestné činy podléhající vydání zahrnuté do jakékoli smlouvy o vydávání, která již existuje mezi smluvními stranami, a budou zahrnuty jako trestné činy podléhající vydání do každé smlouvy o vydávání, kterou mezi sebou později uzavřou, v souladu s podmínkami stanovenými v těchto smlouvách. 

2. Pokud smluvní strana, která podmiňuje vydání existencí smlouvy, obdrží žádost o vydání od jiné smluvní strany, s níž neuzavřela smlouvu o vydávání, může považovat tento protokol za právní základ pro vydání v souvislosti s takovými trestnými činy. Vydání podléhá podmínkám stanoveným právním řádem dožádané smluvní strany. 

3. Smluvní strany, které nepodmiňují vydání existencí smlouvy, uznají ve svých vzájemných vztazích takové trestné činy za činy podléhající vydání za podmínek stanovených právním řádem dožádané smluvní strany. 

4. Pro účely vydávání mezi smluvními stranami se na takové trestné činy pohlíží jako by byly spáchány nejen v místě, kde k nim došlo, ale také na území smluvních stran, které mají založit svou jurisdikci podle článku 4. 

5. Pokud je žádost o vydání podána v souvislosti s trestným činem uvedeným v článku 3 odst. 1 a pokud dožádaná smluvní strana nevydá nebo nehodlá vydat pachatele z důvodu občanství, musí tato smluvní strana přijmout vhodná opatření k postoupení věci svým příslušným orgánům za účelem stíhání.

1. Smluvní strany si vzájemně poskytnou největší možnou pomoc při vyšetřování, trestním či vydávacím řízení zahájeném v souvislosti s trestnými činy uvedenými v článku 3 odst. 1, a to včetně pomoci při získávání důkazů, které mají k dispozici, nezbytných pro takové řízení. 

2. Smluvní strany budou plnit své závazky podle odstavce 1 tohoto článku v souladu s jakýmikoli smlouvami nebo jinými ujednáními o vzájemné právní pomoci, které mezi sebou uzavřely. Pokud takové smlouvy nebo ujednání neexistují, poskytnou si smluvní strany vzájemně pomoc na základě svého vnitrostátního právního řádu.

Smluvní strany v souladu s ustanoveními svého vnitrostátního právního řádu: 

a) přijmou odpovídající opatření k zajištění či konfiskaci: 

(i) věcí, jako jsou materiály, prostředky a další nástroje užívané k páchání trestných činů uvedených v tomto protokolu nebo k jejich napomáhání;

(ii) výnosů z takových trestných činů; 

b) vyhoví žádostem jiné smluvní strany o zajištění či konfiskaci věcí nebo výnosů uvedených v písmenu a); 

c) přijmou opatření směřující k dočasnému nebo definitivnímu uzavření prostor užívaných k páchání takových trestných činů.

1. Smluvní strany přijmou příslušná opatření ve všech stádiích trestního řízení k ochraně práv a zájmů dětí, které se staly obětí praktik zakázaných tímto protokolem, zejména tím, že: 

a) uznají zranitelnost dětských obětí a přizpůsobí postupy jejich zvláštním potřebám, včetně jejich zvláštních potřeb jakožto svědků; 

b) seznámí dětské oběti s jejich právy, jejich postavením, jakož i s rozsahem, časovým rozvržením a postupem soudního řízení a způsobem vyřízení jejich věci; 

c) umožní, aby názory, potřeby a obavy dětských obětí byly při soudním řízení prezentovány a zohledněny v otázkách týkajících se jejich osobních zájmů způsobem slučitelným s procesními pravidly danými vnitrostátním právním řádem; 

d) zajistí dětským obětem během soudního řízení příslušné podpůrné služby; 

e) chrání v potřebné míře soukromí a totožnost dětských obětí a přijmou v souladu s vnitrostátním právním řádem opatření proti nepřípustnému šíření informací, které by mohly vést k odhalení totožnosti dětských obětí; 

f) zajistí, pokud je to potřebné, ochranu dětských obětí, jakož i jejich rodin a svědků svědčících v jejich prospěch, před zastrašováním a odvetou; 

g) zabrání zbytečným průtahům při projednávání věcí a výkonu příkazů nebo nařízení přiznávajících dětským obětem odškodnění. 

2. Smluvní strany zajistí, aby nejasnosti ohledně skutečného věku oběti nebránily zahájení trestního vyšetřování, včetně vyšetřování zaměřeného na určení věku oběti. 

3. Smluvní strany zajistí, aby byl při zacházení s dětmi, které jsou oběťmi trestných činů uvedených v tomto protokolu, v rámci systému trestního soudnictví v prvé řadě zohledněn nejlepší zájem dítěte. 

4. Smluvní strany přijmou opatření k zajištění náležité odborné přípravy, zejména právní a psychologické, osob, které pracují s oběťmi trestných činů zakázaných tímto protokolem. 

5. Smluvní strany ve vhodných případech přijmou opatření k ochraně bezpečnosti a integrity osob a/nebo organizací podílejících se na předcházení takovým trestným činům a/nebo na ochraně a rehabilitaci obětí takových trestných činů. 

6. Žádné z ustanovení tohoto článku nesmí být vykládáno tak, jako by bylo na újmu práva obžalovaného na spravedlivý a nestranný soudní proces, nebo s ním bylo neslučitelné. 

1. Smluvní strany přijímají anebo posilují, provádějí a zveřejňují zákony, administrativní opatření, sociální politiky a programy za účelem předcházení trestným činům uvedeným v tomto protokolu. Zvláštní pozornost věnují ochraně dětí, které jsou těmito praktikami obzvláště zranitelné. 

2. Osvětou prováděnou všemi vhodnými prostředky, vzděláváním a odbornou přípravou zvyšují smluvní strany informovanost široké veřejnosti včetně dětí o preventivních opatřeních a škodlivých následcích trestných činů uvedených v tomto protokolu. Při plnění svých závazků podle tohoto článku podporují smluvní strany účast veřejnosti a zejména dětí a dětských obětí na těchto osvětových, vzdělávacích a školicích programech, a to i na mezinárodní úrovni. 

3. Smluvní strany přijmou veškerá proveditelná opatření s cílem zajistit veškerou potřebnou pomoc obětem takových trestných činů, včetně jejich plné sociální reintegrace a úplného fyzického i psychického zotavení. 

4. Smluvní strany zajistí, aby všechny dětské oběti trestných činů uvedených v tomto protokolu měly přístup k přiměřeným postupům, jejichž prostřednictvím mohou bez diskriminace získat odškodnění od osob majících právní odpovědnost. 

5. Smluvní strany přijmou odpovídající opatření s cílem účinně zabránit výrobě a šíření materiálů propagujících trestné činy uvedené v tomto protokolu.

1. Smluvní strany podniknou všechny potřebné kroky k posílení mezinárodní spolupráce pomocí mnohostranných, regionálních a dvoustranných ujednání pro prevenci, odhalování, vyšetřování, stíhání a trestání osob odpovědných za činy zahrnující prodej dětí, dětskou prostituci, dětské pornografii a sexuální turistiku zaměřenou na děti. Smluvní strany rovněž podpoří mezinárodní spolupráci koordinaci mezi svými orgány, mezinárodními organizacemi a vnitrostátními nebo mezinárodními nevládními organizacemi. 

2. Smluvní strany podpoří mezinárodní spolupráci za účelem pomoci dětským obětem při jejich fyzickém a psychickém zotavování, sociální reintegraci a repatriaci. 

 3. Smluvní strany podpoří posílení mezinárodní spolupráce s cílem řešit základní příčiny, jako jsou chudoba a zaostalost, které přispívají ke zranitelnosti dětí vůči prodeji dětí, dětské prostituci, dětské pornografii a sexuální turistice zaměřené na děti. 

4. Smluvní strany, které mají odpovídající možnosti, poskytnou finanční, technickou nebo jinou pomoc prostřednictvím stávajících mnohostranných, regionálních, dvoustranných či jiných programů.

Tímto protokolem nejsou dotčena jakákoli ustanovení, která ve větší míře přispívají k naplňování práv dítěte a která mohou být obsažena: 

a) v právním řádu smluvní strany; 

b) v mezinárodním právu platném pro tuto smluvní stranu. 

1. Každá smluvní strana předloží do dvou let od doby, kdy pro ni tento protokol vstoupí v platnost, Výboru pro práva dítěte zprávu podávající souhrnnou informaci o opatřeních, která přijala k provádění ustanovení tohoto protokolu. 

2. Po předložení souhrnné zprávy zařazují jednotlivé smluvní strany do zpráv, které v souladu s článkem 44 Úmluvy předkládají Výboru pro práva dítěte, veškeré další informace týkající se provádění tohoto protokolu. Ostatní smluvní strany tohoto protokolu předkládají zprávu každých pět let. 

3. Výbor pro práva dítěte si může od smluvních stran vyžádat další informace týkající se provádění tohoto protokolu. 

1. Tento protokol je otevřen k podpisu kterémukoli státu, který je smluvní stranou Úmluvy nebo který ji podepsal. 

2. Tento protokol podléhá ratifikaci a je otevřen k přístupu jakémukoli státu, který je smluvní stranou Úmluvy nebo ji podepsal. Ratifikační listiny a listiny o přístupu se ukládají u generálního tajemníka Organizace spojených národů.

1. Tento protokol vstupuje v platnost tři měsíce ode dne uložení desáté ratifikační listiny či listiny o přístupu. 

 2. Pro každý stát, který tento protokol ratifikuje nebo k němu přistoupí po jeho vstupu v platnost, vstoupí tento protokol v platnost jeden měsíc ode dne uložení jeho ratifikační listiny či listiny o přístupu. 

1. Kterákoli smluvní strana může kdykoli tento protokol vypovědět písemným oznámením generálnímu tajemníkovi Organizace spojených národů, který o tom poté uvědomí ostatní smluvní strany Úmluvy a všechny státy, které Úmluvu podepsaly. Výpověď nabývá účinnosti jeden rok ode dne doručení oznámení generálnímu tajemníkovi Organizace spojených národů. 

2. Taková výpověď nezprošťuje smluvní stranu jejích povinností vyplývajících z tohoto protokolu, pokud jde o jakýkoli trestný čin, k němuž dojde přede dnem, kdy výpověď nabude účinnosti. Takovou výpovědí také není nikterak dotčeno projednávání jakékoli záležitosti, které ve Výboru probíhá v době před nabytím účinnosti výpovědi.

Kterákoli smluvní strana může navrhnout změnu a předložit ji generálnímu tajemníkovi Organizace spojených národů. Generální tajemník poté seznámí s pozměňovacím návrhem smluvní strany se žádostí o sdělení, zda souhlasí se svoláním konference smluvních stran za účelem projednání navrhovaných změn a hlasování o nich. Pokud se do čtyř měsíců ode dne předání návrhu vysloví ve prospěch konference nejméně jedna třetina smluvních stran, svolá generální tajemník konferenci pod záštitou Organizace spojených národů. Jakákoli změna přijatá většinou smluvních stran přítomných a hlasujících na konferenci se předkládá ke schválení Valnému shromáždění. 

 Změna přijatá v souladu s odstavcem 1 tohoto článku vstoupí v platnost, je-li schválena Valným shromážděním Organizace spojených národů a přijata dvoutřetinovou většinou smluvních stran. 

 Po svém vstupu v platnost je změna závazná pro ty smluvní strany, které ji přijaly, ostatní smluvní strany jsou nadále vázány ustanoveními tohoto protokolu ajakýmikoli dřívějšími změnami, které přijaly. 

1. Tento protokol, jehož anglické, arabské, čínské, francouzské, ruské a španělské znění mají stejnou platnost, bude uložen v archivu Organizace spojených národů. 

2. Generální tajemník Organizace spojených národů předá ověřené kopie tohoto protokolu všem smluvním stranám Úmluvy a všem státům, které Úmluvu podepsaly. 

____________________

1) Úmluva o právech dítěte přijatá v New Yorku dne 20. listopadu 1989 byla vyhlášena pod č. 104/1991 Sb. a opravena pod č. 41/2010 Sb. m. s.