Protokol o předcházení, potlačování a trestání obchodování s lidmi, zejména se ženami a dětmi, doplňující Úmluvu Organizace spojených národů proti nadnárodnímu organizovanému zločinu

Ministerstvo zahraničních věcí sděluje, že dne 15. listopadu 2000 byl v New Yorku přijat Protokol o předcházení, potlačování a trestání obchodování s lidmi, zejména se ženami a dětmi, doplňující Úmluvu Organizace spojených národů proti nadnárodnímu organizovanému zločinu¹⁾.

Jménem České republiky byl Protokol podepsán v New Yorku dne 10. prosince 2002.

S Protokolem vyslovil souhlas Parlament České republiky a prezident republiky jej ratifikoval. Ratifikační listina České republiky byla uložena u generálního tajemníka Organizace spojených národů, depozitáře Protokolu, dne 17. prosince 2014.

Protokol vstoupil v platnost na základě svého článku 17 odst. 1 dne 25. prosince 2003. Pro Českou republiku vstoupil v platnost podle odstavce 2 téhož článku dne 16. ledna 2015.

Anglické znění Protokolu a jeho překlad do českého jazyka se vyhlašují současně.

Preambule

Smluvní strany tohoto Protokolu,

prohlašujíce, že účinné kroky za účelem předcházení obchodování s lidmi a boje proti němu, zejména se ženami a dětmi, vyžadují jednotný mezinárodní přístup v zemích původu, tranzitu a místa určení, který zahrnuje opatření k předcházení takovému obchodování, postihu obchodníků a ochranu obětí takového obchodování včetně ochrany jejich mezinárodně uznávaných lidských práv,

s ohledem na skutečnost, že i přes existenci různých mezinárodních dokumentů, které obsahují pravidla a praktická opatření pro boj proti vykořisťování lidí, zejména žen a dětí, neexistuje žádný univerzální dokument, který by se zabýval všemi aspekty obchodování s lidmi,

v obavě, že při neexistenci takového dokumentu nebudou osoby, které jsou zvlášť zranitelné obchodováním, dostatečným způsobem chráněny,

odvolávajíce se na rezoluci Valného shromáždění 53/111 z 9. prosince 1998, kterou Valné shromáždění rozhodlo zřídit časově neomezený mezivládní ad hoc výbor za účelem vypracování komplexní mezinárodní úmluvy proti nadnárodnímu organizovanému zločinu a projednání vypracování, mimo jiné, mezinárodního dokumentu zabývajícího se obchodováním se ženami a dětmi,

přesvědčeny, že doplnění Úmluvy Organizace spojených národů proti nadnárodnímu organizovanému zločinu o mezinárodní dokument k předcházení, potlačování a trestání obchodování s lidmi, zejména se ženami a dětmi, bude užitečné pro předcházení a boj s touto trestnou činností,

se dohodly na následujícím:

1. Tento Protokol doplňuje Úmluvu Organizace spojených národů proti nadnárodnímu organizovanému zločinu. Bude vykládán společně s Úmluvou. 

2. Ustanovení Úmluvy se užijí obdobně na tento Protokol, pokud není dále uvedeno jinak. 

3. Trestné činy stanovené v souladu s článkem 5 tohoto Protokolu jsou považovány za trestné činy stanovené v souladu s Úmluvou. 

Účelem tohoto Protokolu je: 

(a) předcházet obchodování s lidmi a bojovat proti němu, se zvláštní pozorností věnovanou ženám a dětem; 

(b) chránit oběti takového obchodování a pomáhat jim s plným respektem k jejich lidským právům; a 

(c) podporovat spolupráci mezi smluvními stranami za účelem splnění těchto cílů.

Pro účely tohoto Protokolu: 

(a) "obchodování s lidmi" znamená najmutí, přepravu, předání, přechovávání nebo přijetí osob za účelem vykořisťování, a to prostřednictvím pohrůžky násilím nebo použití násilí či jiných forem donucení, prostřednictvím únosu, podvodu, uvedení v omyl nebo zneužití moci či stavu zvláštní zranitelnosti nebo prostřednictvím poskytnutí nebo přijetí plateb či výhod s cílem získat souhlas osoby mající kontrolu nad jinou osobou. Vykořisťování zahrnuje přinejmenším zneužívání prostituce jiných, jiné formy sexuálního vykořisťování, nucenou práci nebo služby, otroctví nebo podobné praktiky jako je otroctví, nevolnictví nebo odnětí orgánů; 

(b) souhlas oběti obchodování s lidmi se zamýšleným vykořisťováním uvedeným v bodu (a) tohoto článku nebude brán v úvahu, jestliže byl použit jakýkoliv prostředek uvedený v bodu (a); 

(c) najmutí, přeprava, předání, přechovávání nebo přijetí dítěte za účelem vykořisťování bude považováno za "obchodování s lidmi", i když nezahrnuje žádný z prostředků uvedených v bodu (a) tohoto článku; 

(d) "dítě" znamená jakoukoliv osobu mladší osmnácti let. 

Tento Protokol se použije, pokud není dále uvedeno jinak, k předcházení, vyšetřování a stíhání trestných činů stanovených v souladu s článkem 5 tohoto Protokolu, pokud jsou tyto trestné činy nadnárodní povahy a zahrnují organizovanou zločineckou skupinu, jakož i k ochraně obětí takových trestných činů. 

1. Každá smluvní strana přijme taková legislativní a jiná opatření, která jsou nezbytná pro to, aby, pokud budou spáchána úmyslně, byla za trestné činy pokládána jednání uvedená v článku 3 tohoto Protokolu. 

2. Každá smluvní strana přijme rovněž taková legislativní a jiná opatření, která jsou nezbytná pro to, aby byly za trestné činy pokládány: 

(a) v souladu se základními zásadami jejího právního řádu, pokus spáchat trestný čin stanovený v souladu s odstavcem 1 tohoto článku; 

(b) spolupachatelství trestného činu stanoveného v souladu s odstavcem 1 tohoto článku; a 

(c) organizování nebo návod jiné osoby ke spáchání trestného činu stanoveného v souladu s odstavcem 1 tohoto článku. 

1. Ve vhodných případech a v rozsahu, který umožňuje její vnitrostátní právo, bude každá smluvní strana chránit soukromí a totožnost obětí obchodování s lidmi, mezi jiným také tím, že soudní řízení vztahující se k takovému obchodování budou neveřejná. 

2. Každá smluvní strana zajistí, aby její vnitrostátní právní nebo správní řád obsahoval opatření, která ve vhodných případech zajistí obětem obchodování s lidmi: 

(a) informace o příslušných soudních a správních řízeních; 

(b) pomoc, aby mohly být jejich stanoviska a zájmy předneseny a zváženy v příslušném stádiu trestního řízení proti pachatelům způsobem, který nebude na újmu právům obhajoby.

3. Každá smluvní strana zváží zavedení opatření umožňující fyzické, psychologické a sociální zotavení obětí obchodování s lidmi, ve vhodných případech i ve spolupráci s nevládními organizacemi a dalšími složkami občanské společnosti, a zejména poskytnutí:

(a) vhodného ubytování; 

(b) poradenství a informací, zvláště ohledně jejich zákonných práv, v jazyce, kterému oběti obchodování s lidmi rozumějí; 

(c) zdravotní, psychologické a materiální pomoci; a 

(d) zaměstnání, příležitosti ke vzdělávání a školení. 

4. Každá smluvní strana vezme při provádění ustanovení tohoto článku v úvahu věk, pohlaví a zvláštní potřeby obětí obchodování s lidmi, zejména zvláštní potřeby dětí, včetně náležitého ubytování, vzdělání a péče. 

5. Každá smluvní strana bude usilovat o zajištění fyzické bezpečnosti obětí obchodování s lidmi, pokud se nacházejí na jejím území. 

6. Každá smluvní strana zajistí, aby její vnitrostátní právní řád obsahoval opatření, která poskytnou obětem obchodování s lidmi možnost získat náhradu škody, kterou utrpěly.

1. Vedle opatření přijatých podle článku 6 tohoto Protokolu každá smluvní strana zváží přijetí legislativních nebo jiných vhodných opatření, která ve vhodných případech dovolí obětem obchodování s lidmi zůstat dočasně nebo trvale na jejím území. 

2. Při provádění ustanovení uvedeného v odstavci 1 tohoto článku každá smluvní strana náležitě zohlední humanitární faktory.

1. Smluvní strana, jejímž státním občanem je oběť obchodování s lidmi nebo ve které měla tato osoba právo trvalého pobytu v době vstupu na území přijímající smluvní strany, usnadní a přijme navrácení této osoby bez zbytečného či nepřiměřeného odkladu, a to při řádném přihlédnutí k bezpečnosti této osoby. 

2. Pokud smluvní strana navrací oběť obchodování s lidmi smluvní straně, jejíž je tato osoba státním občanem nebo ve které měla v době vstupu na území přijímající smluvní strany právo trvalého pobytu, zohlední patřičně při takovém navrácení bezpečnost této osoby a stav jakéhokoliv řízení souvisejícího se skutečností, že je tato osoba obětí obchodování a tento návrat bude, pokud možno, dobrovolný. 

3. Na žádost přijímající smluvní strany dožádaná smluvní strana bez zbytečného a nepřiměřeného odkladu ověří, zda je osoba, která je obětí obchodování s lidmi, jejím státním občanem nebo měla právo trvalého pobytu na jejím území v době vstupu na území přijímající smluvní strany. 

4. Pro usnadnění navrácení oběti obchodování s lidmi, která nemá řádné doklady, bude smluvní strana, jejímž je osoba státním občanem nebo ve které měla trvalý pobyt v době vstupu na území přijímající smluvní strany, na požádání přijímající smluvní strany souhlasit s vydáním takových cestovních dokladů nebo jiných povolení, která jsou nezbytná pro to, aby osoba mohla cestovat a vrátit se na území svého státu. 

5. Tímto článkem není dotčeno jakékoliv právo přiznané obětem obchodování s lidmi podle vnitrostátního práva přijímající smluvní strany. 

6. Tímto článkem nejsou dotčeny jakékoliv příslušné dvoustranné nebo mnohostranné smlouvy nebo ujednání, která zcela nebo zčásti upravují návrat obětí obchodování s lidmi.

1. Smluvní strany zavedou komplexní politiku, programy a další opatření s cílem: 

(a) předcházet obchodování s lidmi a bojovat proti němu; a 

(b) chránit oběti obchodování s lidmi, zejména ženy a děti, před druhotnou viktimizací. 

2. Smluvní strany budou usilovat o přijetí opatření jako jsou výzkum, informační a masmediální kampaně a sociální a ekonomické iniciativy zaměřené na předcházení obchodování s lidmi a boj proti němu. 

3. Politika, programy a další opatření přijatá v souladu s tímto článkem budou ve vhodných případech zahrnovat spolupráci s nevládními organizacemi, jinými v úvahu přicházejícími organizacemi a dalšími složkami občanské společnosti. 

4. Smluvní strany přijmou nebo posílí, a to rovněž prostřednictvím dvoustranné a mnohostranné spolupráce, opatření zaměřená k odstranění faktorů, které dělají z osob, zejména žen a dětí, možné oběti obchodování, jako jsou chudoba, nedostatečný rozvoj a nedostatek rovných příležitostí. 

5. Smluvní strany přijmou nebo posílí legislativní nebo jiná opatření, jako jsou vzdělávací, sociální nebo kulturní opatření, a to rovněž prostřednictvím dvoustranné či mnohostranné spolupráce, která budou zaměřena na to, odradit poptávku podporující vykořisťování osob ve všech jeho formách, zejména potom žen a dětí, jež vede k obchodování s lidmi. 

1. Orgány vymáhání práva, imigrační či jiné příslušné orgány smluvních stran budou ve vhodných případech spolupracovat prostřednictvím výměny informací v souladu se svým vnitrostátním právem, aby mohly určit: 

(a) zda jednotlivci, kteří překračují nebo se pokoušejí překročit mezinárodní hranici s cestovními doklady, které patří jiným osobám, nebo bez cestovních dokladů, jsou pachatelé nebo oběti obchodování s lidmi; 

(b) druhy cestovních dokladů, které jednotlivci použili nebo se pokusili použít při překročení mezinárodní hranice pro účely obchodování s lidmi; a 

(c) prostředky a metody používané organizovanými zločineckými skupinami při obchodování s lidmi, včetně najímání a přepravy obětí, tras a spojení mezi jednotlivci a skupinami zabývajícími se takovým obchodováním, a možná opatření vedoucí k jejich odhalení. 

2. Smluvní strany poskytnou či posílí školení úředníků orgánů vymáhání práva, imigračních a jiných příslušných úředníků v oblasti předcházení obchodování s lidmi. Školení by se mělo soustředit na metody používané při předcházení takového obchodování, stíhání obchodníků a ochraně práv obětí, včetně ochrany obětí před obchodníky. Školení by rovněž mělo vzít v úvahu potřebu zohlednit lidská práva a citlivé otázky týkající se dětí a pohlaví a mělo by podpořit spolupráci s nevládními organizacemi, jinými v úvahu přicházejícími organizacemi a dalšími složkami občanské společnosti. 

3. Smluvní strana, která obdrží informaci, vyhoví jakékoliv žádosti smluvní strany, která tuto informaci předala, na omezení použití takové informace. 

1. Aniž by byly dotčeny mezinárodní závazky týkající se volného pohybu osob, smluvní strany posílí v rámci možností pohraniční kontroly nezbytné pro předcházení a odhalování obchodování s lidmi. 

2. Každá smluvní strana přijme legislativní nebo jiná vhodná opatření, aby v rámci možností zabránila využití přepravy provozované komerčními dopravci k páchání trestných činů stanovených v souladu s článkem 5 tohoto Protokolu. 

3. Pokud je to vhodné a aniž by byly dotčeny příslušné mezinárodní úmluvy, taková opatření budou zahrnovat stanovení povinnosti komerčních dopravců, včetně jakékoliv dopravní společnosti nebo vlastníka či provozovatele jakýchkoliv dopravních prostředků přesvědčit se, že všichni cestující mají cestovní doklady potřebné pro vstup do přijímajícího státu.

4. Každá smluvní strana přijme v souladu se svým vnitrostátním právem nezbytná opatření, aby mohla uplatnit sankce v případě porušení povinnosti uvedené v odstavci 3 tohoto článku. 

5. Každá smluvní strana zváží přijetí opatření, která v souladu s jejím vnitrostátním právem dovolí odmítnout vstup nebo odejmout víza osobám zapojeným do páchání trestných činů stanovených v souladu s tímto Protokolem. 

6. Aniž by byl dotčen článek 27 Úmluvy, státy, smluvní strany, zváží posílení spolupráce mezi orgány pohraniční kontroly mimo jiné tím, že zřídí a budou udržovat přímý komunikační styk.

Každá smluvní strana učiní v rámci dostupných prostředků opatření, která jsou nezbytná k tomu: 

(a) aby zajistila, že cestovní doklady nebo doklady totožnosti, které vydává, jsou takové kvality, že nemohou být snadno zneužity a snadno padělány nebo protiprávně pozměněny, napodobeny nebo vydány; a 

(b) aby zajistila celistvost a zabezpečení cestovních dokladů a dokladů totožnosti vydaných jí nebo jejím jménem a zabránila jejich protiprávnímu vyhotovování, vydávání a používání. 

Smluvní strana na žádost jiné smluvní strany ověří, v souladu se svým vnitrostátním právem, v přiměřené době pravost a platnost cestovních dokladů nebo dokladů totožnosti vydaných nebo údajně vydaných jejím jménem, u nichž existuje podezření z jejich používání pro účely obchodování s lidmi. 

1. Nic v tomto Protokolu nemá vliv na práva, povinnosti a odpovědnost států a jednotlivců podle mezinárodního práva, včetně mezinárodního humanitárního práva a mezinárodního práva lidských práv a zejména, pokud přichází v úvahu jejich použití, Úmluvy z roku 1951 a Protokolu z roku 1967 o právním postavení uprchlíků a zásady nenavracení v nich uvedené. 

2. Opatření uvedená v tomto Protokolu budou vykládána a prováděna tak, aby nedocházelo k diskriminaci osob v důsledku toho, že jsou oběťmi obchodování s lidmi. Výklad a provádění těchto opatření bude v souladu s mezinárodně uznanými zásadami zákazu diskriminace. 

1. Smluvní strany se vynasnaží řešit spory ohledně výkladu nebo provádění tohoto Protokolu na základě jednání. 

2. Veškeré spory mezi dvěma nebo více smluvními stranami ohledně výkladu nebo provádění tohoto Protokolu, které nebude možné vyřešit jednáním v rámci přiměřeného časového období, budou na žádost jedné z těchto smluvních stran, předloženy k rozhodčímu řízení. Jestliže šest měsíců od data podání žádosti o rozhodčí řízení tyto smluvní strany nebudou schopny se dohodnout na organizaci rozhodčího řízení, kterákoliv z těchto smluvních stran může postoupit spor k Mezinárodnímu soudnímu dvoru prostřednictvím žádosti podané v souladu s jeho Statutem. 

3. Každá smluvní strana může při podpisu, ratifikaci, přijetí nebo schválení tohoto Protokolu nebo při přístupu k němu prohlásit, že se nepovažuje být vázána odstavcem 2 tohoto článku. Ostatní smluvní strany nebudou vázány odstavcem 2 tohoto článku vůči žádné smluvní straně, která učinila takovouto výhradu. 

4. Jakákoliv smluvní strana, která učinila výhradu v souladu s odstavcem 3 tohoto článku, může kdykoliv tuto výhradu odvolat na základě sdělení adresovaného generálnímu tajemníkovi Organizace spojených národů. 

1. Tento Protokol bude otevřen k podpisu všem státům od 12. do 15. prosince 2000 v Palermu v Itálii a následně pak v sídle Organizace spojených národů v New Yorku až do 12. prosince 2002. 

2. Tento Protokol bude rovněž otevřen k podpisu regionálním organizacím pro hospodářskou integraci za předpokladu, že alespoň jeden členský stát takové organizace tento Protokol podepsal v souladu s odstavcem 1 tohoto článku. 

3. Tento Protokol podléhá ratifikaci, přijetí či schválení. Ratifikační listiny a listiny o přijetí či schválení budou uloženy u generálního tajemníka Organizace spojených národů. Regionální organizace pro hospodářskou integraci může uložit svou ratifikační listinu nebo listinu o přijetí či schválení, jestliže alespoň jeden z jejích členských států učinil totéž. V této ratifikační listině, listině o přijetí či schválení taková organizace uvede rozsah svých kompetencí v souvislosti se záležitostmi upravenými tímto Protokolem. Takováto organizace bude rovněž informovat depozitáře o jakékoliv významné změně rozsahu svých kompetencí. 

4. Tento Protokol je otevřený k přístupu jakémukoliv státu nebo jakékoliv regionální organizaci pro hospodářskou integraci, jejíž alespoň jeden členský stát je stranou tohoto Protokolu. Listiny o přístupu budou uloženy u generálního tajemníka Organizace spojených národů. Při svém přístupu regionální organizace pro hospodářskou integraci uvede rozsah svých kompetencí v souvislosti se záležitostmi upravenými tímto Protokolem. Takováto organizace bude rovněž informovat depozitáře o jakékoliv významné změně rozsahu svých kompetencí.

1. Tento Protokol vstoupí v platnost devadesátého dne od data uložení čtyřicáté ratifikační listiny, listiny o přijetí, schválení nebo přístupu, avšak nevstoupí v platnost dříve než Úmluva. Pro účely tohoto odstavce žádná listina uložená regionální organizací pro hospodářskou integraci nebude považována za dodatečnou k listinám uloženým členskými státy takové organizace. 

2. Pro každý stát nebo regionální organizaci pro hospodářskou integraci, které ratifikují, přijmou, schválí tento Protokol nebo k němu přistoupí po uložení čtyřicáté listiny dokládající takovýto akt, tento Protokol vstoupí v platnost třicátého dne od data uložení příslušné listiny tímto státem nebo organizací nebo datem, kdy tento protokol vstoupí v platnost v souladu s odstavcem 1 tohoto článku, podle toho, které z nich je pozdější. 

1. Po uplynutí pěti let od vstupu tohoto Protokolu v platnost může smluvní strana tohoto Protokolu navrhnout jeho změnu a předložit tento návrh generálnímu tajemníkovi Organizace spojených národů, který poté sdělí návrh změny smluvním stranám a konferenci smluvních stran Úmluvy za účelem zvážení návrhu a rozhodnutí o něm. Smluvní strany tohoto Protokolu, které se sejdou na konferenci smluvních stran, se vynasnaží dosáhnout shody ohledně každé změny. V nejzazším případě, jestliže budou všechny snahy o shodu vyčerpány a nebude dosaženo dohody, lze změnu přijmout dvoutřetinovou většinou hlasů smluvních stran tohoto Protokolu přítomných a hlasujících na jednání konference smluvních stran. 

2. Regionální organizace pro hospodářskou integraci v záležitostech, které spadají do jejich kompetencí, budou uplatňovat své hlasovací právo dle tohoto článku s počtem hlasů rovnajícím se počtu jejich členských států, které jsou stranami tohoto Protokolu. Takové organizace neuplatní své hlasovací právo, jestliže jejich členské státy uplatní své hlasovací právo, a naopak. 

3. Na změnu přijatou v souladu s odstavcem 1 tohoto článku se vztahuje povinnost ratifikace, přijetí nebo schválení státy, smluvními stranami. 

4. Změna přijatá v souladu s odstavcem 1 tohoto článku vstoupí v platnost ve vztahu ke státu, smluvní straně, devadesát dní od data uložení ratifikační listiny, listiny o přijetí či schválení takové změny u generální tajemníka Organizace spojených národů. 

5. Poté, co změna vstoupí v platnost, bude závazná pro ty státy, smluvní strany, které vyslovily souhlas s tím, být touto změnou vázány. Ostatní smluvní strany budou nadále vázány ustanoveními tohoto Protokolu a všemi předchozími změnami, které ratifikovaly, přijaly či schválily. 

1. Smluvní strana může vypovědět tento Protokol na základě písemného sdělení adresovaného generálnímu tajemníkovi Organizace spojených národů. Tato výpověď nabude účinnosti jeden rok od data doručení tohoto sdělení generálnímu tajemníkovi. 

2. Regionální organizace pro hospodářskou integraci přestane být stranou tohoto Protokolu poté, co jej všechny její členské státy vypověděly. 

1. Generální tajemník Organizace spojených národů je určen jako depozitář tohoto Protokolu. 

2. Originál tohoto Protokolu, jehož anglické, arabské, čínské, francouzské, ruské a španělské znění mají stejnou platnost, bude uložen u generálního tajemníka Organizace spojených národů. 

Na důkaz čehož níže podepsaní zplnomocnění zástupci, řádně pověření svými příslušnými vládami, podepsali tento Protokol. 

____________________

1) Úmluva Organizace spojených národů proti nadnárodnímu organizovanému zločinu, přijatá v New Yorku dne 15. listopadu 2000, byla vyhlášena pod č. 75/2013 Sb. m. s.