Úmluva č. 130 o léčebně preventivní péči a dávkách v nemoci

Federální ministerstvo zahraničních věcí sděluje, že dne 25. června 1969 byla na 53. zasedání generální konference Mezinárodní organizace práce přijata Úmluva o léčebně preventivní péči a dávkách v nemoci (č. 130). Ratifikace Úmluvy Československou socialistickou republikou byla zapsána dne 27. května 1971 generálním ředitelem Mezinárodního úřadu práce. Podle svého článku 39 Úmluva vstoupila pro Československou socialistickou republiku v platnost dnem 27. května 1972.

Český překlad Úmluvy se vyhlašuje současně.

Generální konference Mezinárodní organizace práce, která byla svolána správní radou Mezinárodního úřadu práce do Ženevy a tam se sešla dne 4. června 1969 na svém padesátém třetím zasedání, 

rozhodnuvši přijmout některé návrhy týkající se revize úmluvy o nemocenském pojištění (průmysl), 1927 a úmluvy o nemocenském pojištění (zemědělství), 1927, jež jsou pátým bodem jednacího pořadu zasedání, a 

stanovivši, že tyto návrhy budou mít formu mezinárodní úmluvy, 

přijímá dne dvacátého pátého června roku tisícího devítistého šedesátého devátého následující úmluvu, která bude označována jako Úmluva o léčebně preventivní péči a dávkách v nemoci, 1969.

V této úmluvě: 

a) výraz "zákonodárství" zahrnuje zákony a (právní) předpisy, jakož i statutární ustanovení ve věcech sociálního zabezpečení; 

b) výraz "stanovený" znamená určený vnitrostátním zákonodárstvím nebo na jeho základě; 

c) výraz "průmyslový podnik" zahrnuje každý podnik v těchto odvětvích hospodářské činnosti: hornictví a těžařství, tovární průmysl, stavebnictví a veřejné práce, elektrická energie, plyn a voda, doprava, skladování a spoje; 

d) výraz "bydliště" znamená trvalé bydliště na území členského státu a výraz "obyvatel" znamená osobu, která trvale bydlí na území členského státu; 

e) výraz "závislý" se vztahuje na stav předpokládané závislosti ve stanovených případech; 

f) výraz "manželka" znamená ženu, která je závislá na svém manželu; 

g) výraz "dítě" zahrnuje: 

I) dítě školou povinné nebo mladší 15 let, podle toho, která věková hranice je vyšší; avšak členský stát, který učinil prohlášení podle článku 2, může, pokud takové prohlášení je v platnosti, provádět úmluvu, jako by se výraz "dítě" vztahoval na dítě školou povinné nebo mladší 15 let; 

II) dítě mladší nežli je stanovený věk, který je však vyšší nežli věk uvedený pod bodem I tohoto pododstavce, je-li učněm nebo studentem, nebo trpí-li chronickou nemocí nebo neduhem, který mu znemožňuje jakoukoli výdělečnou činnost za stanovených podmínek, ledaže by vnitrostátní zákonodárství vymezilo pojem "dítě" tak, že zahrnuje každé dítě věku podstatně vyššího, nežli je věk uvedený pod bodem I tohoto pododstavce;

h) výraz "typický poživatel" znamená muže s manželkou a dvěma dětmi; 

i) výraz "čekací doba" znamená příspěvkovou dobu nebo dobu zaměstnání nebo dobu pobytu nebo jakoukoli jejich kombinaci podle toho, co je stanoveno; 

j) výraz "nemoc" znamená jakýkoli chorobný stav, ať už jeho příčina je jakákoli; 

k) výraz "léčebně preventivní péče" zahrnuje též přidružené služby. 

1. Členský stát, jehož hospodářství a zdravotnická zařízení nejsou dostatečně vyvinuta, může v odůvodněném prohlášení připojeném ke své ratifikaci použít dočasných výjimek uvedených v článku 1, písmena g), bod I, v článku 11, v článku 14, v článku 20 a v článku 26 odstavec 2. 

2. Každý členský stát, který učinil prohlášení podle předchozího odstavce tohoto článku, uvede ve zprávách o provádění této úmluvy podávaných podle článku 22 ústavy Mezinárodní organizace práce pro každou výjimku, které používá, že: 

a) důvody pro tuto výjimku stále trvají, nebo že 

b) se od stanoveného data vzdává práva používat dané výjimky. 

3. Každý členský stát, který učinil prohlášení podle odstavce 1 tohoto článku, podle povahy svého prohlášení a jakmile to okolnosti dovolí: 

a) zvětší okruh chráněných osob; 

b) rozšíří poskytovanou léčebně preventivní péči; 

c) prodlouží dobu poskytování nemocenského. 

1. Každý členský stát, jehož zákonodárství chrání zaměstnance, může prohlášením připojeným ke své ratifikaci dočasně vyloučit z provádění této úmluvy zaměstnance v zemědělství, kteří v době ratifikace ještě nejsou chráněni zákonodárstvím odpovídajícím ustanovením této úmluvy. 

2. Každý členský stát, který učinil prohlášení podle předchozího odstavce, uvede ve zprávách o provádění této úmluvy podávaných podle článku 22 ústavy Mezinárodní organizace práce, v jakém rozsahu uplatnil a hodlá uplatnit ustanovení úmluvy na zaměstnance v zemědělství, jakož i jak pokročilo její provádění vůči těmto zaměstnancům nebo nelze-li oznámit nějakou změnu, podá všechna potřebná vysvětlení. 

3. Každý členský stát, který učinil prohlášení podle odstavce 1 tohoto článku, zvětší okruh zabezpečených osob takovým způsobem a tak rychle, jak to okolnosti dovolují. 

1. Každý členský stát, který ratifikuje tuto úmluvu, může prohlášením připojeným ke své ratifikaci vyloučit z provádění této úmluvy: 

a) námořníky včetně mořských rybářů, 

b) veřejné zaměstnance, 

jestliže tyto skupiny jsou chráněny zvláštními právními předpisy, podle kterých se úhrnem poskytují dávky alespoň rovnocenné těm, které předpokládá tato úmluva. 

2. Pokud je v platnosti prohlášení podle předchozího odstavce tohoto článku, členský stát může vyloučit: 

a) osoby, na něž se vztahuje toto prohlášení, z počtu osob, které se zahrnují do výpočtu procenta podle článku 5, písmena c), článku 10, písmena b), článku 11, článku 19, písmena b) a článku 20; 

b) tytéž osoby, jakož i jejich manželky a děti z počtu osob, které se zahrnují do výpočtu procenta podle článku 10, písmena c). 

3. Každý členský stát, který učinil prohlášení podle ustanovení odstavce 1 tohoto článku, může dodatečně oznámit generálnímu řediteli Mezinárodního úřadu práce, že přijímá závazky plynoucí z této úmluvy vůči skupinám, které byly vyloučeny v době ratifikace. 

Každý členský stát, jehož zákonodárství chrání zaměstnance, může v nezbytném rozsahu vyloučit z provádění této úmluvy: 

a) osoby, které jsou přechodně zaměstnány; 

b) členy zaměstnavatelovy rodiny žijící ve společné domácnosti v rozsahu, ve kterém pro něho pracují; 

c) jiné skupiny zaměstnanců, jejichž počet nepřesáhne 10 % celkového počtu zaměstnanců s výjimkou těch, kteří jsou vyloučeni podle písmen a) a b) tohoto článku.

Z hlediska provádění této úmluvy může každý členský stát přihlížet k ochraně na základě pojištění, které, ačkoli v době ratifikace není podle jeho zákonodárství povinné pro chráněné osoby, 

a) je kontrolováno veřejnými orgány nebo společně spravováno zaměstnavateli a pracovníky v souladu se stanovenými normami; 

b) vztahuje se na podstatnou část osob, jejichž výdělek nepřesahuje výdělek kvalifikovaného dělníka (muže), jak je stanoven v článku 22, odstavec 6; a 

c) vyhovuje-li, popřípadě spolu s ostatními způsoby ochrany, ustanovením této úmluvy. 

Kryté případy budou zahrnovat:

a) potřebu léčebné péče a za stanovených podmínek potřebu preventivní péče; 

b) pracovní neschopnost pro nemoc, jež má za následek ztrátu výdělku, jak je určena vnitrostátním zákonodárstvím. 

Každý členský stát zajistí chráněným osobám v souladu se stanovenými podmínkami léčebně preventivní péči v případě uvedeném v článku 7, písmeno a). 

Léčebně preventivní péče uvedená v článku 8 bude poskytována k udržení, navrácení nebo upevnění zdraví a pracovní schopnosti chráněné osoby a přihlížet k jejím osobním potřebám. 

Mezi chráněné osoby v případě uvedeném v článku 7 budou patřit: 

a) všichni zaměstnanci včetně učňů, jakož i jejich manželky a děti, nebo 

b) stanovené skupiny hospodářsky činného obyvatelstva, které tvoří úhrnem nejméně 75 % veškerého hospodářsky činného obyvatelstva, jakož i manželky a děti osob spadajících do těchto skupin; nebo 

c) stanovené skupiny obyvatel, které tvoří úhrnem nejméně 75 % všech obyvatel. 

Pokud je v platnosti prohlášení podle článku 2, mezi chráněné osoby v případě uvedeném v článku 7, písmena a) budou patřit: 

a) stanovené skupiny zaměstnanců, které tvoří úhrnem nejméně 25 % všech zaměstnanců spadajících do těchto skupin, jakož i manželky a děti osob spadajících do těchto skupin; nebo 

b) stanovené skupiny zaměstnanců průmyslových podniků, které tvoří úhrnem nejméně 50 % všech zaměstnanců v průmyslových podnicích, jakož i manželky a děti zaměstnanců spadajících do těchto skupin. 

Osoby, které dostávají dávky sociálního zabezpečení v případě invalidity, stáří, úmrtí živitele nebo nezaměstnanosti, jakož i kde je to vhodné, manželky a děti těchto osob budou i nadále zabezpečeny za stanovených podmínek v případě uvedeném v článku 7, písmeno a). 

Léčebně preventivní péče uvedená v článku 8 bude přinejmenším zahrnovat: 

a) péči poskytovanou praktickými lékaři včetně návštěv v bytě; 

b) péči poskytovanou odbornými lékaři v nemocnicích osobám tam umístěným nebo docházejícím a takovou péči odborných lékařů, která může být poskytnuta mimo nemocnice; 

c) poskytování potřebných farmaceutických výrobků na předpis lékaře nebo jiné kvalifikované osoby; 

d) umístění v nemocnici, je-li ho třeba; 

e) péči o chrup, podle toho, co je stanoveno; 

f) léčebnou rehabilitační péči včetně poskytnutí, údržby a obnovení protetických a ortopedických pomůcek, podle toho, co je stanoveno. 

Jestliže je v platnosti prohlášení podle článku 2, léčebně preventivní péče uvedená v článku 8 bude zahrnovat přinejmenším:

a) péči poskytovanou praktickými lékaři včetně - pokud možno - návštěv v bytě;

b) péči poskytovanou odbornými lékaři v nemocnicích osobám tam umístěným nebo docházejícím a - pokud možno - takovou péči odborných lékařů, která může být poskytnuta mimo nemocnice;

c) poskytování potřebných farmaceutických výrobků na předpis lékaře nebo jiné kvalifikované osoby;

d) umístění v nemocnici, je-li ho třeba. 

Jestliže zákonodárství členského státu váže právo na léčebně preventivní péči podle článku 8 na podmínku splnění čekací doby chráněnou osobou nebo jejím živitelem, podmínky této čekací doby budou takové, aby osoby, které normálně náleží do skupin chráněných osob, nebyly zbaveny nároku na dávky. 

1. Léčebně preventivní péče uvedená v článku 8 má být zajištěna po celou dobu, po kterou pro ni trvají podmínky.

2. Jestliže poživatel (léčebně preventivní péče) přestane náležet do jedné skupiny chráněných osob, další nárok na léčebně preventivní péči pro případ nemoci, který nastal, když ještě náležel do zmíněné skupiny, může být omezen na stanovenou dobu, která nebude kratší než dvacet šest týdnů za předpokladu, že léčebně preventivní péče neskončí, pokud příjemce pobírá dávky nemocenského. 

3. Bez ohledu na ustanovení předchozího odstavce, doba, po kterou se poskytuje léčebně preventivní péče, bude prodloužena v případě nemocí, o nichž se podle toho, co je stanoveno, uznává, že vyžadují prodlouženou péči. 

Jestliže zákonodárství členského státu stanoví, že poživatel nebo jeho živitel se podílejí na nákladech léčebně preventivní péče zmíněné v článku 8, pravidla upravující takovou účast musí být stanovena tak, že nebudou představovat přílišné zatížení a neoslabí účinnost léčebně preventivní a sociální ochrany. 

Každý členský stát zajistí chráněným osobám za stanovených podmínek poskytování nemocenského v případě uvedeném v článku 7, písmeno b). 

Mezi chráněné osoby v případě uvedeném v článku 7, písmeno b) budou patřit:

a) všichni zaměstnanci včetně učňů; nebo 

b) stanovené skupiny hospodářsky činného obyvatelstva, které tvoří celkem nejméně 75 % veškerého hospodářsky činného obyvatelstva; nebo 

c) všichni obyvatelé, jejichž příjmy v takovém případě nepřesahují výši stanovenou ve shodě s ustanovením článku 24.

Pokud je v platnosti prohlášení podle článku 2, mezi osoby chráněné pro případ uvedený v článku 7, písmeno b) budou patřit: 

a) stanovené skupiny zaměstnanců, které tvoří úhrnem nejméně 25 % všech zaměstnanců; nebo 

b) stanovené skupiny zaměstnanců průmyslových podniků, které tvoří úhrnem nejméně 50 % všech zaměstnanců průmyslových podniků. 

Nemocenské uvedené v článku 18 se poskytuje ve formě opakujících se peněžitých dávek vypočtených: 

a) buď podle ustanovení článku 22 nebo článku 23 tam, kde jsou chráněni zaměstnanci nebo skupiny obyvatelstva hospodářsky činného; 

b) podle ustanovení článku 24 tam, kde jsou chráněni všichni obyvatelé, jejichž příjmy v případě (pracovní neschopnosti pro nemoc) nepřesahují předepsanou výši. 

1. V případě periodické výplaty dávek, na kterou se vztahuje tento článek, dávka zvýšená o rodinné přídavky poskytované během případu uvedeného v článku 7, písmeno b) bude úhrnem činit u typického poživatele nejméně 60 % předchozího výdělku poživatelova a všech rodinných přídavků, jež se poskytují chráněné osobě, která má stejné povinnosti k rodině jako typický poživatel. 

2. Předchozí výdělek poživatele se vypočte podle stanovených pravidel a jestliže chráněné osoby jsou rozděleny do tříd podle svého výdělku, jejich předchozí výdělek může být vypočten podle základních výdělků tříd, do nichž náležely. 

3. Může být stanovena maximální částka dávek nebo výdělku, k němuž se přihlíží při výpočtu dávek, pokud tato maximální částka je určena tak, aby bylo vyhověno ustanovení odstavce 1 tohoto článku, jestliže předchozí výdělek poživatele je stejný nebo nižší než mzda kvalifikovaného dělníka (muže). 

4. Předchozí výdělek poživatele, mzda kvalifikovaného dělníka (muže), podpory a rodinné přídavky se vypočítávají za totéž časové období.

5. Pro ostatní poživatele se dávky stanoví tak, aby byly v přiměřeném poměru k dávkám typického poživatele. 

6. Pro účely tohoto článku se pokládá za kvalifikovaného dělníka (muže): 

a) montér nebo soustružník ve strojírenském průmyslu s výjimkou výroby elektrických strojů; 

b) typický kvalifikovaný dělník vybraný v souladu s ustanovením následujícího odstavce; 

c) osoba, jejíž výdělek se rovná nebo převyšuje výdělek 75 % všech chráněných osob; přitom tento výdělek se stanoví z ročního nebo kratšího období podle toho, co je stanoveno; 

d) osoba, jejíž výdělek se rovná 125 % průměrného výdělku všech chráněných osob. 

7. Typický kvalifikovaný dělník se pro účely předchozího odstavce písmene b) vybere z osob zaměstnaných v největší třídě hospodářské činnosti s nejvyšším počtem hospodářsky činných osob (mužů) chráněných pro případ uvedený v článku 7, písmeno b) v odvětví, které obsahuje největší počet takových osob; k tomu účelu se užije Mezinárodní typové odvětvové klasifikace všech ekonomických činností přijaté Hospodářskou a sociální radou Spojených národů na jejím sedmém zasedání dne 27. srpna 1948, která je uvedena ve znění revidovaném v r. 1968 v příloze této úmluvy, nebo podle takové klasifikace ve znění plynoucím z pozdějších změn. 

8. Kde výše dávek je rozdílná v jednotlivých oblastech, kvalifikovaný dělník (muž) může být vybrán v každé oblasti podle ustanovení odstavců 6 a 7 tohoto článku. 

9. Mzda kvalifikovaného dělníka (muže) se určí na základě mzdy za normální počet pracovních hodin stanovený buď kolektivními smlouvami, popřípadě vnitrostátním zákonodárstvím nebo na jeho základě nebo zvyklostmi, včetně případných drahotních přídavků. Jestliže mzdy takto určené jsou rozdílné v jednotlivých oblastech a ustanovení předchozího odstavce se neprovádí, použije se průměrné mzdy. 

1. V případě periodické výplaty (dávek), která se provádí podle tohoto článku, dávky poskytované během případu uvedeného v článku 7, písmeno b) budou úhrnem činit u typického poživatele nejméně 60 % předchozí mzdy dospělého nekvalifikovaného dělníka (muže) a všech rodinných přídavků, které se poskytují chráněné osobě, která má stejné povinnosti k rodině jako typický poživatel. 

2. Mzda dospělého nekvalifikovaného dělníka (muže), podpory a rodinné přídavky se vypočítávají za totéž časové období. 

3. Pro ostatní příjemce dávky se stanoví tak, aby byly v přiměřeném poměru k dávkám typického příjemce. 

4. Pro účely tohoto článku se pokládá za dospělého nekvalifikovaného dělníka (muže): 

a) nekvalifikovaný dělník ve strojírenském průmyslu s výjimkou výroby elektrických strojů; 

b) nekvalifikovaný dělník vybraný v souladu s ustanovením následujícího odstavce. 

5. Typický nekvalifikovaný dělník se pro účely písmene b) předchozího odstavce vybere z osob zaměstnaných v největší třídě hospodářské činnosti s nejvyšším počtem hospodářsky činných osob mužského pohlaví, které jsou chráněny pro případ uvedený v článku 7, písmeno b) v odvětví, které zahrnuje nejvyšší počet takových osob. K tomu účelu se užije Mezinárodní typové odvětvové klasifikace všech ekonomických činností přijaté Hospodářskou a sociální radou Spojených národů na jejím sedmém zasedání dne 27. srpna 1948, která je uvedena ve znění revidovaném v r. 1968 v příloze této úmluvy, nebo takové klasifikace ve znění plynoucím z pozdějších změn. 

6. Kde výše podpor je rozdílná v jednotlivých oblastech, nekvalifikovaný dělník (muž) může být vybrán v každé oblasti podle ustanovení odstavců 4 a 5 tohoto článku.

7. Mzda nekvalifikovaného dělníka (muže) se určí na základě mzdy za normální počet pracovních hodin stanovený buď kolektivními smlouvami, popřípadě vnitrostátním zákonodárstvím nebo na jeho základě nebo zvyklostmi včetně případných drahotních přídavků. Jestliže mzdy takto určené jsou rozdílné v jednotlivých oblastech a ustanovení předchozího odstavce se neprovádí, použije se průměrné mzdy. 

V případě periodické výplaty dávek, která se provádí podle tohoto článku: 

a) výše dávek se určí podle stanovené stupnice nebo podle stupnice určené příslušnými veřejnými orgány podle stanovených pravidel; 

b) výše dávek může být omezena toliko v tom rozsahu, ve kterém jiné příjmy rodiny poživatelovy přesahují základní částku stanovenou nebo určenou příslušnými veřejnými orgány podle stanovených pravidel; 

c) úhrn dávek a jiných příjmů po odečtení základních částek uvedených pod předchozí písmenou musí dostačovat k tomu, aby rodině poživatelově zajistily zdravé a slušné životní podmínky, a nesmí být nižší nežli částka dávek vypočtená podle ustanovení článku 23; 

d) bude se mít za to, že ustanovením pod písmenem c) je vyhověno, jestliže úhrnná částka nemocenského vyplácená podle této úmluvy přesahuje nejméně o 30 % úhrnnou částku dávek odpovídající ustanovení článku 23 a ustanovení článku 19, písmeno b). 

Jestliže zákonodárství členského státu podmiňuje nárok na nemocenské dávky uvedené v článku 18 splněním čekací doby chráněnou osobou, podmínky této čekací doby musí být takové, aby osoby, které normálně náleží do skupin chráněných osob, nebyly zbaveny nároku na dávky. 

1. Nemocenské uvedené v článku 18 se bude poskytovat po celou dobu trvání případu; avšak doba poskytování těchto dávek může být omezena pro každý případ pracovní neschopnosti podle toho, co je stanoveno, nikoli však na méně než 52 týdny. 

2. Jestliže je v platnosti prohlášení učiněné podle článku 2, doba poskytování nemocenského uvedená v článku 18 může být omezena, nikoli však na méně než 26 týdnů pro každý případ pracovní neschopnosti, podle toho, co je stanoveno, nikoli však na méně než 26 týdnů. 

3. Jestliže zákonodárství členského státu stanoví, že nemocenské se poskytuje až po vypršení čekací doby, tato doba nesmí přesahovat první tři dny, po které je zastaven výdělek. 

1. V případě úmrtí osoby, která pobírala nebo byla oprávněna pobírat nemocenské uvedené v článku 18, bude ve shodě se stanovenými podmínkami vyplaceno pohřebné pozůstalým, jiným osobám, které na ní byly závislé, nebo osobě, která uhradila pohřební náklady. 

2. Členský stát nemusí se řídit ustanoveními předchozího odstavce:

a) jestliže přijal závazky části IV úmluvy o invalidních, starobních a pozůstalostních dávkách, 1967; 

b) jestliže jeho zákonodárství přiznává nemocenské sazbou nikoli nižší, než činí 80 % výdělku chráněných osob; 

c) jestliže dobrovolné pojištění, na něž dozírají veřejné orgány, zaručuje pohřebné většině chráněných osob. 

1. Dávky, na které chráněná osoba má nárok podle této úmluvy, mohou být zastaveny podle toho, co je stanoveno: 

a) pokud se dotyčná osoba zdržuje mimo území členského státu; 

b) pokud je dotyčná osoba odškodněna ve stejném případě třetí stranou, a to v rozsahu takového odškodnění; 

c) jestliže dotyčná osoba se pokusila podvodně vylákat příslušnou dávku; 

d) jestliže případ nastal následkem trestného činu nebo provinění spáchaného dotyčnou osobou; 

e) jestliže případ nastal hrubým a úmyslným zaviněním dotyčné osoby; 

f) jestliže dotyčná osoba bez přiměřeného důvodu zanedbá využít léčebně preventivní péče a rehabilitačních služeb, jichž může použít, nebo nedbá předepsaných pravidel, podle nichž má být zjištěno, že případ nadále trvá, nebo chování poživatelů dávek; 

g) jde-li o nemocenské uvedené v článku 18, pokud je dotyčná osoba vydržována z veřejných fondů nebo na náklady organizace nebo služby sociálního zabezpečení; 

h) jde-li o nemocenské uvedené v článku 18, pokud dotyčná osoba pobírá jiné peněžité dávky sociálního zabezpečení, s výjimkou rodinných přídavků, jestliže část nemocenského, která je zastavena, nepřevyšuje částku jiných dávek. 

2. V stanovených případech a mezích část nemocenského, na něž je jinak nárok, bude poskytnuta osobám závislým na dotyčné osobě. 

1. Každý žadatel musí mít právo odvolat se v případě nepřiznání dávek nebo si stěžovat, pokud jde o jejich úroveň nebo výši. 

2. Jestliže při provádění této úmluvy vládní resort zodpovědný zákonodárnému sboru je pověřen správou léčebně preventivní péče, právo na odvolání uvedené v předchozím odstavci může být nahrazeno právem dát přezkoumat příslušným orgánem každou stížnost týkající se odmítnutí léčebně preventivní péče nebo úrovně poskytnuté péče. 

1. Každý členský stát všeobecně zodpovídá za náležité poskytování dávek poskytovaných při provádění této úmluvy a za tím účelem je povinen učinit potřebná opatření. 

2. Každý členský stát všeobecně zodpovídá za vlastní chod institucí a služeb, které se podílejí na provádění této úmluvy. 

Jestliže chod není zajištěn institucí zřízenou veřejnými orgány nebo vládním resortem zodpovědným zákonodárnému sboru: 

a) zástupci chráněných osob se budou podílet na správě za stanovených podmínek; 

b) vnitrostátní zákonodárství stanoví tam, kde je to vhodné, účast zástupců zaměstnavatelů; 

c) vnitrostátní zákonodárství může rovněž stanovit účast zástupců veřejných orgánů. 

Každý členský stát zajistí na svém území osobám, které, ač nejsou jeho státními občany, na něm trvale pobývají nebo pracují, stejné zacházení jako svým vlastním příslušníkům, pokud jde o nárok na dávky předpokládané touto úmluvou. 

1. Jestliže členský stát: 

a) přijal závazky z této úmluvy, aniž použil výjimek a vylučujících ustanovení podle článku 2 a článku 3; 

b) poskytuje v úhrnu vyšší dávky, nežli jak je předpokládá tato úmluva, a jestliže jeho celkové výdaje na léčebně preventivní péči a nemocenské činí alespoň 4 % jeho národního důchodu; 

c) vyhovuje nejméně dvěma z následujících tří podmínek: 

I. poskytuje zabezpečení takovému procentu hospodářsky činného obyvatelstva, které je nejméně o deset procent vyšší, nežli činí procento požadované podle článku 10, písmena b) a článku 19, písmena b) nebo takovému procentu svých občanů, které je nejméně o deset procent vyšší nežli procento požadované podle článku 10, písmena c); 

II. poskytuje léčebnou a preventivní péči na podstatně vyšší úrovni, nežli je uvedeno v článku 13; 

III. poskytuje dávky nemocenského o deset procent vyšší, nežli jak je stanoveno v článcích 22 a 23; 

může po projednání s nejreprezentativnějšími organizacemi zaměstnavatelů a pracovníků, pokud existují, dočasně učinit výjimku z některých ustanovení části II a III úmluvy za podmínky, že takové výjimky podstatně neomezí nebo nezhorší zásadní záruky podle této úmluvy. 

2. Každý členský stát, který použije takových výjimek, uvede ve zprávách o provádění této úmluvy podávaných podle článku 22 ústavy Mezinárodní organizace práce, stav svého zákonodárství a praxe, pokud jde o takové výjimky, a pokrok, jehož bylo dosaženo se zřetelem k úplnému provádění ustanovení úmluvy. 

Tato úmluva se nevztahuje na: 

a) případy, k nimž došlo před tím, než nabyla účinnosti pro příslušný stát; 

b) dávky poskytnuté v případech, k nimž došlo poté, kdy úmluva nabyla účinnosti pro příslušný stát, pokud nárok na takové dávky vznikl již před tím.

Tato úmluva reviduje úmluvu o nemocenském pojištění (průmysl), 1927 a úmluvu o nemocenském pojištění (zemědělství), 1927. 

1. Podle ustanovení článku 75 úmluvy o sociálním zabezpečení (minimální norma), 1952, pozbude část III uvedené úmluvy a odpovídající ustanovení téže úmluvy platnosti pro každý členský stát, který ratifikuje tuto úmluvu, dnem, kdy ustanovení této úmluvy se stanou závaznými pro členský stát a není v platnosti prohlášení podle článku 3.

2. Není-li v platnosti prohlášení podle článku 3, bude se pro účely článku 2 úmluvy o sociálním zabezpečení (minimální norma), 1952, považovat přijetí závazků této úmluvy za přijetí závazků části III jmenované úmluvy a jejích příslušných ustanovení. 

Stanoví-li tak jakákoli úmluva přijatá později generální konferencí a týkající se jedné nebo více záležitostí, o kterých pojednává tato úmluva, pozbudou taková ustanovení této úmluvy, která budou vymezena v nové úmluvě, platnosti pro každý členský stát, který ratifikoval novou úmluvu, dnem, kdy nová úmluva nabude pro příslušný stát účinnosti. 

Formální ratifikace této úmluvy budou oznámeny generálnímu řediteli Mezinárodního úřadu práce a jím zapsány. 

1. Tato úmluva zavazuje toliko členské státy Mezinárodní organizace práce, jejichž ratifikace byla zapsána generálním ředitelem.

2. Nabude účinnosti dvanáct měsíců poté, kdy generální ředitel zapíše ratifikaci dvou členských států. 

3. Pro každý další členský stát tato úmluva nabude účinnosti dvanáct měsíců od data, kdy byla zapsána jeho ratifikace. 

1. Každý členský stát, který ratifikoval tuto úmluvu, může ji po uplynutí deseti let ode dne, kdy tato úmluva poprvé nabyla účinnosti, vypovědět písemným sdělením generálnímu řediteli Mezinárodního úřadu práce, který je zapíše. Výpověď nabude účinnosti jeden rok po dni, kdy byla zapsána. 

2. Každý členský stát, který ratifikoval tuto úmluvu a který nepoužije práva ji vypovědět podle tohoto článku během roku následujícího po uplynutí období deseti let, jak uvedeno v předchozím odstavci, bude vázán úmluvou na další období deseti let a poté může vypovědět tuto úmluvu vždy po uplynutí desetiletého období za podmínek uvedených v tomto článku. 

1. Generální ředitel Mezinárodního úřadu práce oznámí všem členským státům Mezinárodní organizace práce zápis všech ratifikací a výpovědí, které mu členské státy Organizace sdělí. 

2. Když bude členským státům Organizace sdělovat zápis druhé ratifikace, jež mu byla oznámena, generální ředitel upozorní členské státy Organizace na datum, kdy tato dohoda nabude účinnosti.

Generální ředitel Mezinárodního úřadu práce oznámí generálnímu tajemníkovi Spojených národů k zápisu podle článku 102 Charty Spojených národů úplné údaje o všech ratifikacích a výpovědích, které zapsal podle ustanovení předchozích článků. 

Vždy, bude-li to považovat za nutné, správní rada Mezinárodního úřadu práce předloží generální konferenci zprávu o provádění této úmluvy a přezkoumá, zda je záhodno dát na pořad jednání generální konference otázku její úplné nebo částečné revize. 

1. Přijme-li generální konference novou úmluvu revidující úplně nebo částečně tuto úmluvu a neustanovuje-li nová úmluva jinak: 

a) ratifikace nové revidující úmluvy členským státem způsobí ipso iure okamžitou výpověď této úmluvy bez ohledu na ustanovení článku 40, a to s výhradou, že nová revidující úmluva nabude účinnosti; 

b) od doby, kdy nová revidující úmluva nabude účinnosti, tato úmluva přestane být členským státům otevřena k ratifikaci. 

2. Tato úmluva zůstane však v platnosti ve své formě a obsahu pro ty členské státy, které ji ratifikovaly a které neratifikovaly revidující úmluvu. 

Anglické a francouzské znění této úmluvy mají stejnou platnost. 

Přehled odvětví, kategorií a tříd

Kategorie   Třída      Název kategorie

Odvětví 1: Zemědělství, myslivost, lesnictví a rybolov

 11                    Zemědělství a myslivost
             111       Rostlinná a živočišná výroba
             112       Služby a práce pro zemědělství
             113       Lov, odchyt a pěstování zvěře
 12                    Lesnictví a těžba dřeva
             121       Lesnictví (pěstování lesa)
             122       Těžba dřeva
 13          130       Rybolov

Odvětví 2: Těžba a dobývání nerostů

 21          210       Těžba uhlí
 22          220       Těžba ropy a zemního plynu
 23          230       Těžba kovových rud
 29          290       Těžba a dobývání ostatních nerostů

Odvětví 3: Zpracovatelský průmysl

 31                    Výroba potravin, nápojů a tabáku
             311-312   Výroba potravin
             313       Výroba nápojů
             314       Tabáková výroba
 32                    Textilní, oděvní a kožedělný průmysl
             321       Textilní výroba
             322       Výroba oděvů kromě obuvi
             323       Výroba usní, kožených a kožešinových
                       výrobků a výrobků z materiálů nahrazujících
                       kůži a kožešiny, kromě obuvi a oděvů
             324       Výroba obuvi kromě celopryžové vyráběné
                       vulkanizací a tvářením a obuvi
                       z plastických hmot
 33                    Výroba dřeva a výrobků ze dřeva včetně
                       nábytku
             331       Výrobky ze dřeva a z korku kromě nábytku
             332       Výroba nábytku a bytového vybavení
                       kromě kovového
 34                    Výroba papíru a výrobků z papíru,
                       polygrafie a nakladatelská činnost
             341       Výroba papíru a výrobků z papíru
             342       Polygrafie, nakladatelská činnost
                       a příbuzné činnosti
 35                    Výroba chemikálií a výrobků z ropy, z uhlí,
                       z pryže a z plastických hmot
             351       Výroba průmyslových chemikálií
             352       Výroba ostatních chemických výrobků
             353       Rafinerie ropy
             354       Výroba různých výrobků z ropy a uhlí
             355       Výroba gumárenská
             356       Výroba jinde nezařazených výrobků
                       z plastických hmot
 36                    Zpracování nekovových nerostů kromě výrobků
                       z ropy a z uhlí
             361       Výroba hrnčířská, výroba porcelánu a
                       keramiky
             362       Výroba skla a skleněných výrobků
             369       Výroba z ostatních nekovových nerostů
 37                    Hutnictví kovů
             371       Hutnictví železa a oceli
             372       Hutnictví neželezných kovů
 38                    Výroba kovodělná a strojírenská
             381       Kovodělná výroba kromě výroby strojů
                       a zařízení
             382       Strojírenská výroba kromě elektroniky
             383       Výroba elektrických strojů, přístrojů
                       a součástí
             384       Výroba dopravních prostředků   
         385       Výroba odborného a vědeckého zařízení
                       a kontrolních přístrojů jinde nezařazených
                       a fotografických a optických přístrojů
 39          390       Ostatní zpracovatelský průmysl

Odvětví 4: Výroba elektřiny, plynu a vody

 41          410       Výroba elektřiny, plynu a páry
 42          420       Vodárny a zásobování vodou

Odvětví 5: Stavebnictví

 50          500      Stavebnictví

Odvětví 6: Velkoobchod, maloobchod, restaurace a hotely

 61          610      Velkoobchod
 62          620      Maloobchod
 63                   Restaurace a hotely
             631      Restaurace, kavárny a ostatní závody
                      pro stravování a občerstvení
             632      Hotely, noclehárny, tábory a jiná
                      ubytovací zařízení

Odvětví 7: Doprava, skladové hospodářství a spoje 71 

                Doprava a skladovací služby
             711      Pozemní doprava
             712      Vodní doprava
             713      Letecká doprava
             719      Přidružené dopravní služby
 72          720      Spoje

Odvětví 8: Peněžnictví, pojišťovnictví, nemovitosti a obchodní

           služby
 81          810      Finanční instituce
 82          820      Pojišťovnictví
 83                   Nemovitosti a obchodní služby
             831      Nemovitosti
             832      Obchodní služby (služby pro podnikatelskou
                      sféru) kromě pronájmu strojů a zařízení
             833      Pronájem a půjčování strojů a zařízení

Odvětví 9: Veřejná správa, sociální a osobní služby

 91          910      Veřejná správa a obrana
 92          920      Služby sanitární povahy, ochrana prostředí
                      apod.
 93                   Sociální a podobné služby pro společnost
             931      Školství a vzdělání
             932      Výzkumné a vědecké ústavy
             933      Lékařské, zubolékařské a ostatní
                      zdravotnické služby a veterinární služby
             934      Sociálně charitativní služby
             935      Podnikatelské, odborné, stavovské
                      a odborové organizace
             939      Ostatní sociální a veřejné služby
 94                   Služby pro rekreaci, odpočinek a kulturu
             941      Kinematografie a ostatní služby pro zábavu
             942      Knihovny, musea, botanické a zoologické
                      zahrady a jiné kulturní činnosti jinde
                      nezařazené
             949      Zábavní a rekreační služby jinde nezařazené
 95                   Služby osobní a služby pro domácnost
             951      Opravárenské služby jinde nezařazené
             952      Prádelny, čistírny a barvírny
             953      Služby pro domácnost
             959      Různé osobní služby
 96          960      Mezinárodní organizace a jiné exteritorální
                      instituce

Odvětví 0: Činnosti nedostatečně definované (jinde nezařazené)

 00          000      Činnosti nedostatečně definované (jinde

                      nezařazené)