Úmluva č. 139 o předcházení a kontrole nebezpečí z povolání způsobených karcinogenními látkami a činiteli

Federální ministerstvo zahraničních věcí sděluje, že dne 24. června 1974 byla na 59. zasedání generální konference Mezinárodní organizace práce přijata Úmluva o předcházení a kontrole nebezpečí z povolání způsobených karcinogenními látkami a činiteli (č. 139). Ratifikace Úmluvy Československou socialistickou republikou byla zapsána dne 11. ledna 1990 generálním ředitelem Mezinárodního úřadu práce. Podle svého článku 8 odstavce 3 Úmluva vstoupila pro Českou a Slovenskou Federativní Republiku v platnost dnem 11. ledna 1991.

Český překlad Úmluvy se vyhlašuje současně.

Generální konference Mezinárodní organizace práce, která byla svolána správní radou Mezinárodního úřadu práce do Ženevy a tam se sešla dne 5. června 1974 na svém padesátém devátém zasedání; 

majíc na zřeteli ustanovení úmluvy a doporučení o ochraně proti záření, 1960, a úmluvy a doporučení o benzenu, 1971; 

domnívajíc se, že je žádoucí stanovit mezinárodní normy o ochraně proti karcinogenním látkám a činitelům; 

s přihlédnutím k práci jiných mezinárodních organizací o těchto otázkách, zejména Světové zdravotnické organizace a Mezinárodního střediska pro výzkum rakoviny, s nimiž Mezinárodní organizace práce spolupracuje; 

rozhodnuvši přijmout některé návrhy týkající se předcházení a kontroly nebezpečí z povolání způsobených karcinogenními látkami a činiteli, jež jsou pátým bodem jednacího pořadu zasedání; 

stanovivši, že tyto návrhy budou mít formu mezinárodní úmluvy, 

přijímá dne 24. června 1974 tuto úmluvu, která bude označována jako Úmluva o rakovině z povolání, 1974. 

1. Každý členský stát, který ratifikuje tuto úmluvu, bude periodicky určovat karcinogenní látky a činitele, u nichž vystavení jejich účinkům při zaměstnání bude zakázáno nebo podléhat povolení nebo kontrole, a ty, na něž se vztahují jiná ustanovení této úmluvy. 

2. Výjimky ze zákazu mohou být povoleny pouze rozhodnutím, které pro každý jednotlivý případ stanoví podmínky, jež je třeba splnit. 

3. Při určování látek a činitelů podle odstavce 1 tohoto článku je třeba přihlížet k posledním informacím obsaženým ve sbornících pokynů pro praxi nebo příručkách, které vypracuje Mezinárodní úřad práce, a k informacím od jiných příslušných organizací. 

1. Každý členský stát, který ratifikuje tuto úmluvu, se vynasnaží, aby karcinogenní látky a činitele, jejichž účinkům pracovníci mohou být vystaveni při práci, byly nahrazeny látkami nebo činiteli nikoliv karcinogenními nebo látkami nebo činiteli méně škodlivými. Při výběru náhradních látek nebo činitelů se bude přihlížet k jejich karcinogenním, toxickým a jiným vlastnostem. 

2. Počet pracovníků vystavených účinkům karcinogenních látek nebo činitelů a délka a stupeň takového vystavení budou omezeny na minimum slučitelné s bezpečností. 

Každý členský stát, který ratifikuje tuto úmluvu, stanoví opatření na ochranu pracovníků proti nebezpečím, která vznikají tím, že jsou vystaveni účinkům karcinogenních látek a činitelů, a zavede vhodný systém záznamů. 

Každý členský stát, který ratifikuje tuto úmluvu, učiní opatření, aby pracovníci, kteří byli, jsou a nebo pravděpodobně budou vystaveni účinkům karcinogenních látek nebo činitelů, byli všestranně poučeni o nebezpečích z toho plynoucích a o opatření, jež je třeba učinit. 

Každý členský stát, který ratifikuje tuto úmluvu, učiní opatření, aby se pracovníkům v době zaměstnání a po něm dostalo takového lékařského nebo biologického vyšetření nebo jiných zkoušek a vyšetření, které jsou potřebné pro vyhodnocení jejich expozice a k dohledu nad jejich zdravotním stavem, pokud jde o nebezpečí z povolání.

Každý členský stát, který ratifikuje tuto úmluvu: 

a) Učiní pomocí zákonů nebo jiných předpisů nebo jiným způsobem slučitelným s vnitrostátní praxí a podmínkami a po projednání se zúčastněnými nejreprezentativnějšími organizacemi zaměstnavatelů a pracovníků opatření potřebná k provedení ustanovení této úmluvy. 

b) Určí ve shodě s vnitrostátní praxí osoby nebo organizace, jež jsou povinny dodržovat ustanovení této úmluvy. 

c) Zavazuje se zřídit vhodné inspekční služby, které budou dohlížet na provádění ustanovení této úmluvy, nebo si ověřovat, zda se provádí vhodná inspekce. 

Formální ratifikace této úmluvy budou oznámeny generálnímu řediteli Mezinárodního úřadu práce a jím zapsány. 

1. Tato úmluva zavazuje toliko členské státy Mezinárodní organizace práce, jejichž ratifikace byla zapsána generálním ředitelem. 

2. Nabude účinnosti dvanáct měsíců poté, kdy generální ředitel zapíše ratifikace dvou členských států. 

3. Pro každý další členský stát tato úmluva nabude účinnosti dvanáct měsíců od data, kdy jeho ratifikace byla zapsána. 

1. Každý členský stát, který ratifikoval tuto úmluvu, může ji vypovědět po uplynutí deseti let ode dne, kdy tato úmluva poprvé nabyla účinnosti, písemným sdělením generálnímu řediteli Mezinárodního úřadu práce, který je zapíše. Výpověď nabude účinnosti jeden rok po dni, kdy byla zapsána. 

2. Každý členský stát, jenž ratifikoval tuto úmluvu a který nepoužije práva ji vypovědět podle tohoto článku během roku následujícího po uplynutí období deseti let, jak je uvedeno v předchozím odstavci, bude vázán úmluvou na další desetileté období a poté ji bude moci vypovědět vždy po uplynutí desetiletého období za podmínek uvedených v tomto článku. 

1. Generální ředitel Mezinárodního úřadu práce oznámí všem členským státům Mezinárodní organizace práce zápis všech ratifikací a výpovědí, které mu členské státy Organizace sdělí. 

2. Když bude členským státům Organizace sdělovat zápis druhé ratifikace, jež mu byla oznámena, generální ředitel upozorní členské státy Organizace na datum, kdy tato úmluva nabude účinnosti. 

Generální ředitel Mezinárodního úřadu práce oznámí generálnímu tajemníkovi Spojených národů k zápisu podle článku 102 Charty Spojených národů úplné údaje o všech ratifikacích a výpovědích, které zapsal podle ustanovení předchozích článků. 

Vždy, bude-li to považovat za nutné, správní rada Mezinárodního úřadu práce předloží generální konferenci zprávu o provádění této úmluvy a přezkoumá, zda je záhodno dát na pořad jednání otázku její úplné nebo částečné revize. 

1. Přijme-li generální konference novou úmluvu revidující úplně nebo částečně tuto úmluvu a nestanoví-li nová úmluva jinak: 

a) ratifikace nové revidující úmluvy způsobí ipso iure okamžitou výpověď této úmluvy bez ohledu na ustanovení článku 9, a to s výhradou, že nová revidující úmluva nabude účinnosti; 

b) od doby, kdy nová revidující úmluva nabude účinnosti, tato úmluva přestane být členským státům otevřena k ratifikaci. 

2. Tato úmluva však zůstane v platnosti ve své formě a obsahu pro ty členské státy, které ji ratifikovaly, jež však neratifikovaly novou revidující úmluvu. 

Anglické a francouzské znění této úmluvy mají stejnou platnost.