Úvodní informace

Sdělení Ministerstva zahraničních věcí

Ministerstvo zahraničních věcí sděluje, že dne 10. září 2010 byla v Pekingu přijata Úmluva o potlačování protiprávních činů souvisejících s mezinárodním civilním letectvím.

Jménem České republiky byla Úmluva podepsána v Montrealu dne 23. listopadu 2011.

S Úmluvou vyslovil souhlas Parlament České republiky a prezident republiky Úmluvu ratifikoval. Ratifikační listina České republiky byla uložena u generálního tajemníka Mezinárodní organizace pro civilní letectví, depozitáře Úmluvy, dne 2. července 2013.

Při ratifikaci Úmluvy bylo učiněno následující prohlášení:

„V souladu s čl. 21 odst. 4 písm. a) Úmluvy Česká republika oznamuje, že ustavila svou jurisdikci nad činy uvedenými v čl. 1 Úmluvy v případech stanovených v čl. 8 odst. 2 písm. a) a b) Úmluvy.“

Úmluva vstoupila v platnost na základě svého článku 22 odst. 1 dne 1. července 2018 a tímto dnem vstoupila v platnost i pro Českou republiku.

Anglické znění Úmluvy a její překlad do českého jazyka se vyhlašují současně.

Úmluva o potlačování protiprávních činů souvisejících s mezinárodním civilním letectvím

STÁTY, KTERÉ JSOU STRANAMI TÉTO ÚMLUVY,

HLUBOCE ZNEPOKOJENY tím, že protiprávní akty proti civilnímu letectví ohrožují bezpečnost osob a majetku, mají vážné důsledky pro provoz leteckých služeb, letišť a řízení leteckého provozu, a podkopávají důvěru národů světa v bezpečné a řádné provozování civilního letectví pro všechny státy,

UZNÁVAJÍCE, že nové druhy ohrožení civilní letecké dopravy vyžadují spojené úsilí a postupy spolupráce na straně států, a

JSOUCE PŘESVĚDČENY, že je naléhavě zapotřebí posílit právní rámec pro mezinárodní spolupráci v oblasti předcházení a potlačování protiprávních činů proti civilnímu letectví, aby bylo možno se s těmito hrozbami lépe vypořádat,

SE DOHODLY NA NÁSLEDUJÍCÍM:

Článek 1 Trestný čin

1.    Trestného činu se dopustí jakákoli osoba, která nezákonně a úmyslně:

a)    spáchá násilný čin proti osobě na palubě letadla za letu, jestliže tento čin může ohrozit bezpečnost tohoto letadla; nebo

b)    zničí letadlo v provozu nebo způsobí takovému letadlu škodu, která ho učiní neschopným letu, nebo která může ohrozit jeho bezpečnost za letu; nebo

c)    umístí nebo nechá umístit v letadle v provozu, jakýmkoliv způsobem, zařízení nebo látku, které mohou zničit toto letadlo nebo způsobit na něm škodu, která je učiní neschopným letu, nebo na něm mohou způsobit škodu, jež může ohrozit jeho bezpečnost za letu; nebo

d)    zničí nebo poškodí zařízení sloužící řízení leteckého provozu nebo zasahuje do jejich provozu, jestliže kterýkoli takový čin může ohrozit bezpečnost letadel za letu; nebo

e)    sdělí informaci, o které ví, že není pravdivá, čímž ohrozí bezpečnost letadla za letu; nebo

f)    použije letadlo v provozu ke způsobení smrti, vážné újmy na zdraví či závažné škody na majetku či životním prostředí; nebo

g)    vypustí nebo shodí z letadla v provozu jakoukoli biologickou, chemickou nebo jadernou zbraň nebo výbušné, radioaktivní či podobné látky způsobem, který přivodí nebo může přivodit smrt, vážnou újmu na zdraví nebo závažnou škodu na majetku nebo životním prostředí; nebo

h)    použije proti letadlu v provozu nebo na palubě letadla v provozu jakoukoli biologickou, chemickou nebo jadernou zbraň nebo výbušné, radioaktivní či podobné látky způsobem, který přivodí nebo může přivodit smrt, vážnou újmu na zdraví nebo závažnou škodu na majetku nebo životním prostředí; nebo

i)    přepraví, nechá přepravit nebo umožní přepravit na palubě letadla:

     1)    jakýkoli výbušný nebo radioaktivní materiál s vědomím, že je určen ke způsobení nebo ke hrozbě způsobením smrti nebo vážné újmy na zdraví či škody, přičemž taková hrozba je nebo není doprovázena podmínkou podle úpravy vnitrostátního práva, za účelem zastrašení obyvatelstva nebo donucení vlády či mezinárodní organizace, aby něco učinila, či se něčeho zdržela; nebo

     2)    jakoukoli biologickou, chemickou nebo jadernou zbraň s vědomím, že se jedná o biologickou, chemickou nebo jadernou zbraň definovanou v článku 2; nebo

     3)    jakýkoli prvotní materiál, speciální štěpný materiál nebo zařízení či materiál zvlášť navržený nebo připravený ke zpracování, využití nebo výrobě speciálního štěpného materiálu s vědomím, že je určen k jakékoli činnosti spojené s jaderným výbuchem či k jakékoli jiné jaderné činnosti, na kterou se nevztahují záruky podle zárukové dohody s Mezinárodní agenturou pro atomovou energii; nebo

     4)    jakékoli zařízení, materiály nebo software či související technologii, které významně přispívají ke konstrukci, výrobě nebo dodání biologické, chemické nebo jaderné zbraně bez platného povolení a s úmyslem, že jsou pro takový účel určeny;

pod podmínkou, že aktivity zahrnující smluvní strany, včetně aktivit podniknutých fyzickou nebo právnickou osobou pověřenou smluvní stranou, nejsou trestným činem dle bodů 3) a 4), jestliže přeprava těchto předmětů nebo materiálů je v souladu s použitím nebo aktivitou nebo je určena k takovému použití nebo aktivitě, které jsou v souladu s jejími právy a povinnostmi podle příslušné, příslušné mnohostranné smlouvy o nešíření zbraní, jíž je smluvní stranou, včetně smluv uvedených v článku 7.

2.    Trestného činu se dopustí osoba, která, při použití jakéhokoli zařízení, látky nebo zbraně, nezákonně a úmyslně:

a)    spáchá násilný čin proti osobě nacházející se na letišti sloužícím mezinárodnímu civilnímu letectví, který způsobí nebo může způsobit vážnou újmu na zdraví nebo smrt; nebo

b)    zničí nebo vážně poškodí zařízení a budovy letiště sloužícího mezinárodnímu civilnímu letectví nebo letadla mimo provoz nacházejícího se na něm nebo naruší provoz letiště,

jestliže takový čin ohrozí nebo může ohrozit bezpečnost na takovém letišti.

3.    Trestný čin spáchá také osoba, která

a)    vyhrožuje spácháním některého z trestných činů uvedených v odstavci 1 písm. a), b), c), d), f), g) a h) nebo v odstavci 2 tohoto článku; nebo

b)    protiprávně a úmyslně zařídí, aby jiná osoba obdržela takovouto výhrůžku,

za okolností, které naznačují, že tato hrozba je přesvědčivá.

4.    Trestný čin spáchá také osoba, jestliže:

a)    se pokusí spáchat některý z trestných činů uvedených v odstavcích 1 nebo 2 tohoto článku; nebo

b)    organizuje nebo navádí jiné osoby ke spáchání trestného činu uvedeného v odstavcích 1, 2, 3 nebo 4 písm. a) tohoto článku; nebo

c)    se jako spolupachatel podílí na spáchání trestného činu uvedeného v odstavcích 1, 2, 3, nebo 4 písm. a) tohoto článku; nebo

d)    protiprávně a úmyslně pomůže jiné osobě vyhnout se vyšetřování, stíhání nebo trestu, s vědomím, že se tato osoba dopustila jednání, jež představuje trestný čin uvedený v odstavcích 1, 2, 3, 4 písm. a), 4 písm. b) nebo 4 písm. c) tohoto článku, nebo že je tato osoba kvůli takovému trestnému činu hledána pro účely trestního stíhání orgány činnými v trestním řízení, nebo že byla pro daný trestný čin odsouzena.

5.    Každá smluvní strana také bez ohledu na to, zda ve skutečnosti došlo ke spáchání nebo k pokusu o spáchání některého z trestných činů uvedených v odstavcích 1, 2 nebo 3 tohoto článku, označí za trestný čin jeden či oba z následujících případů, jestliže byly spáchány úmyslně:

a)    dohodu s jednou či několika jinými osobami spáchat trestný čin uvedený v odstavcích 1, 2 nebo 3 tohoto článku, který v případě, že to vnitrostátní právo vyžaduje, zahrnuje jednání jednoho z účastníků podle této dohody; nebo

b)    jakékoli jiné přispění ke spáchání jednoho nebo více trestných činů uvedených v odstavcích 1, 2 nebo 3 tohoto článku skupinou osob jednajících se společným záměrem, a toto přispění je buď:

i)    činěno s cílem napomáhat obecné trestné činnosti či záměru skupiny, přičemž taková činnost nebo záměr zahrnuje spáchání trestného činu uvedeného v odstavcích 1, 2 nebo 3 tohoto článku; nebo je

ii)    činěno s vědomím úmyslu této skupiny spáchat trestný čin uvedený v odstavcích 1, 2 nebo 3 tohoto článku.

Článek 2 Definice

Pro účely této úmluvy:

a)    se letadlo považuje za letadlo za letu od okamžiku, kdy všechny jeho vnější dveře jsou po naložení a nastoupení cestujících uzavřeny až do okamžiku, kdy kterékoliv z těchto dveří jsou otevřeny za účelem vyložení a vystoupení; v případě nouzového přistání se považuje let za trvající až do doby, kdy příslušné orgány převezmou odpovědnost za letadlo a za osoby a majetek na palubě;

b)    se letadlo považuje za letadlo v provozu v době od počátku předletové přípravy letadla prováděné pozemním personálem nebo posádkou pro určitý let až do 24 hodin po jakémkoliv přistání; doba letadla v provozu v každém případě zahrnuje celou dobu, během které je letadlo za letu, jak stanoví písmeno a) tohoto článku;

c)    „letecká navigační zařízení“ zahrnují signály, údaje, informace nebo systémy potřebné k navigaci letadla;

d)    „toxickou chemikálií“ se rozumí každá chemikálie, která může prostřednictvím svého chemického působení na životní funkce způsobit smrt, dočasnou invaliditu nebo trvalé zranění osob či zvířat. Patří sem všechny takové chemikálie bez ohledu na svůj původ nebo na způsob své výroby a bez ohledu na to, zda vznikají v zařízeních, v munici nebo jinde;

e)    „radioaktivním materiálem“ se rozumí jaderný materiál a jiné radioaktivní látky, které obsahují nuklidy procházející samovolným rozpadem (proces provázený vysíláním jednoho či více typů ionizujícího záření, například alfa, beta, neutronového a gama) a které mohou, vzhledem ke svým radiologickým či štěpným vlastnostem, způsobit smrt, těžkou újmu na zdraví nebo závažnou škodu na majetku či životním prostředí;

f)    „jaderným materiálem“ se rozumí plutonium, s výjimkou plutonia, v němž je izotopická koncentrace plutonia-238 vyšší než 80 procent; uran-233; uran obohacený izotopy 235 nebo 233; uran obsahující směs izotopů vyskytujících se v přírodě kromě uranu obsaženého v rudě či rudných zbytcích; nebo jakýkoli materiál obsahující jeden či více z výše uvedených prvků;

g)    „uranem obohaceným izotopy 235 nebo 233“ se rozumí uran obsahující izotop 235 nebo 233 nebo oba tyto izotopy v takovém množství, že poměr součtu těchto izotopů k izotopu 238 je vyšší než poměr izotopu 235 k izotopu 238 v uranu vyskytujícím se v přírodě;

h)    „biologickou, chemickou nebo jadernou zbraní“ se rozumí:

a)    „biologické zbraně“, kterými jsou:

i)    mikrobiologické nebo jiné biologické přípravky či toxiny bez ohledu na svůj původ nebo způsob výroby, a to takových druhů a v takovém množství, které nelze přičíst preventivním, ochranným či jiným mírovým účelům; nebo

ii)    zbraně, zařízení nebo nosiče určené k využívání daných přípravků či toxinů pro nepřátelské účely nebo v rámci ozbrojeného konfliktu;

b)    „chemické zbraně“, kterými společně nebo samostatně jsou:

i)    toxické chemikálie a jejich prekurzory, pokud nejsou určeny k:
      A)    průmyslovým, zemědělským, výzkumným, zdravotnickým, farmaceutickým nebo jiným mírovým účelům; nebo
      B)    ochranným účelům, konkrétně k účelům, jež přímo souvisí s ochranou proti toxickým chemikáliím a k ochraně proti chemickým zbraním; nebo
      C)    vojenským účelům nesouvisejícím s využitím chemických zbraní a nezávislým na využívání toxických vlastností chemikálií jako způsobu vedení                  války; nebo
      D)    prosazování práva, včetně účelů spojených se zvládáním vnitrostátních nepokojů,

pokud těmto účelům odpovídá jejich druh a množství;

ii)    munice a zařízení speciálně určené ke způsobení smrti nebo jiné újmy prostřednictvím toxických vlastností toxických chemikálií uvedených pod písmenem b) bodem i), které by se při použití takové munice a zařízení uvolnily;

iii)    jakékoli vybavení speciálně určené k tomu, aby se používalo přímo v souvislosti s užíváním munice a zařízení uvedených pod písmenem b) bodem ii);

c)    jaderné zbraně a další jaderná výbušná zařízení;

i)    „prekurzorem“ se rozumí jakákoli chemická reakční složka, která se používá v rámci jakékoli etapy výroby toxické chemikálie jakýmkoli způsobem. Patří sem jakákoli důležitá složka dvousložkového nebo vícesložkového chemického systému;

(j)    pojmy „prvotní materiál“ a „speciální štěpný materiál“ mají stejný význam, jaký jim připisují Stanovy Mezinárodní agentury pro atomovou energii vydané v New Yorku dne 26. října 1956.

Článek 3 Tresty

Každá smluvní strana se zavazuje, že pro trestné činy uvedené v článku 1 stanoví přísné tresty.

Článek 4 Odpovědnost právnických osob

1.    Každá smluvní strana může v souladu se svými vnitrostátními právními principy přijmout nezbytná opatření k tomu, aby právnickou osobu nacházející se na jejím území nebo zřízenou podle jejích zákonů bylo možno činit odpovědnou, jestliže se fyzická osoba odpovědná za řízení nebo kontrolu této právnické osoby dopustila v této funkci trestného činu uvedeného v článku 1. Taková odpovědnost může být trestněprávní, občanskoprávní nebo správněprávní.

2.    Taková odpovědnost vzniká bez ohledu na trestní odpovědnost fyzických osob, které se dopustily trestných činů.

3.    Jestliže smluvní strana přijme nezbytná opatření k tomu, aby bylo možno činit právnickou osobu odpovědnou dle odstavce 1 tohoto článku, usiluje o zajištění toho, aby uložené trestněprávní, občanskoprávní či správněprávní sankce byly účinné, přiměřené a odrazující. Takové sankce mohou zahrnovat peněžité sankce.

Článek 5 Výjimky

1.    Tato úmluva se nevztahuje na letadla používaná pro účely vojenské, celní nebo policejní.

2.    V případech uvedených v článku 1 odst. 1 písm. a), b), c), e), f), g), h) a i) tato úmluva platí bez ohledu na to, zda letadlo provádí mezinárodní nebo vnitrostátní let pouze tehdy, jestliže:

a)    se místo vzletu nebo přistání letadla, ať skutečné, nebo zamýšlené, nachází mimo území státu registrace tohoto letadla,

b)    byl trestný čin spáchán na území jiného státu než státu registrace letadla.

3.    Bez ohledu na odstavec 2 tohoto článku v případech uvedených v článku 1 odst. 1 písm. a), b), c), e), f), g), h) a i) tato úmluva platí, jestliže je pachatel nebo údajný pachatel dopaden na území jiného státu než státu registrace letadla.

4.    Ve vztahu ke smluvním stranám uvedeným v článku 15 a v případech uvedených v článku 1 odst. 1 písm. a), b), c), e), f), g), h) a i) tato úmluva neplatí, jestliže se místa uvedená v odstavci 2 písm. a) tohoto článku nacházejí na území téhož státu, je-li tento stát jedním ze států uvedených v článku 15, pokud trestný čin nebyl spáchán, nebo pachatel nebo údajný pachatel nebyl zastižen na území jiného státu než tohoto státu.

5.    V případech uvedených v článku 1 odst. 1 písm. d) tato úmluva platí pouze tehdy, jestliže se zařízení sloužící řízení leteckého provozu používají v mezinárodním leteckém provozu.

6.    Ustanovení odstavců 2, 3, 4 a 5 tohoto článku platí také v případech uvedených v článku 1 odst. 4.

Článek 6 Vztah k vybraným oblastem mezinárodního práva

1.    Žádným ustanovením této úmluvy nejsou dotčena jiná práva, závazky a povinnosti států a jednotlivců podle mezinárodního práva, zejména cílů a principů Charty Organizace spojených národů, Úmluvy o mezinárodním civilním letectví a mezinárodního humanitárního práva.

2.    Touto úmluvou se neřídí činnost ozbrojených sil během ozbrojeného konfliktu v tom smyslu, v jakém tyto pojmy chápe mezinárodní humanitární právo, kterým se tato činnost řídí, a touto Úmluvou se neřídí činnost prováděná vojenskými silami státu při výkonu jejich služebních povinností, pokud se řídí jinými pravidly mezinárodního práva.

3.    Ustanovení odstavce 2 tohoto článku nelze vykládat tak, jako by činy jinak protiprávní byly promíjeny nebo uznávány za činy právem povolené zákonem, nebo jako by bylo vyloučeno stíhání na základě jiných právních předpisů.

Článek 7 Vztah k dalším vybraným smlouvám

Žádným ustanovením této úmluvy nejsou dotčena jiná práva, závazky a povinnosti smluvních stran podle Smlouvy o nešíření jaderných zbraní podepsané v Londýně, Moskvě a Washingtonu dne 1. července 1968, Úmluvy o zákazu vývoje, výroby a hromadění zásob bakteriologických (biologických) a toxinových zbraní a o jejich zničení podepsané v Londýně, Moskvě a Washingtonu dne 10. dubna 1972 nebo Úmluvy o zákazu vývoje, výroby, hromadění zásob a použití chemických zbraní a o jejich zničení podepsané v Paříži dne 13. ledna 1993.

Článek 8 Založení pravomoci soudů

1.    Každá smluvní strana učiní nezbytná opatření k tomu, aby založila pravomoc svých soudů pro trestné činy uvedené v článku 1 v těchto případech:

a)    je-li trestný čin spáchán na území tohoto státu;

b)    je-li trestný čin spáchán proti letadlu nebo na palubě letadla registrovaného v tomto státě;

c)    když letadlo, na jehož palubě byl trestný čin spáchán, přistane na jeho území s údajným pachatelem ještě na palubě;

d)    je-li trestný čin spáchán proti letadlu nebo na palubě letadla pronajatého bez posádky nájemci, který má své hlavní místo podnikání, nebo nemá-li žádné takové hlavní místo podnikání, který má trvalé bydliště v tomto státě;

e)    je-li trestný čin spáchán státním příslušníkem tohoto státu.

2.    Každá smluvní strana je oprávněna rovněž založit pravomoc svých soudů pro jakýkoli takový trestný čin v následujících případech:

a)    je-li trestný čin spáchán proti státnímu příslušníkovi tohoto státu;

b)    je-li trestný čin spáchán osobou bez státní příslušnosti, která má obvyklý pobyt na území tohoto státu.

3.    Každá smluvní strana učiní obdobně nezbytná opatření k založení pravomoci svých soudů pro trestné činy uvedené v článku 1 v případě, kdy se údajný pachatel nachází na jejím území a tato strana tuto osobu nevydá podle článku 12 některé ze smluvních stran, které pro tyto trestné činy založily pravomoc svých soudů podle příslušných odstavců tohoto článku.

4.    Tato úmluva nevylučuje trestní pravomoc vykonávanou v souladu s vnitrostátním právem.

Článek 9 Vzetí osoby do vazby

1.    Je-li kterákoli smluvní strana, na jejímž území se pachatel nebo údajný pachatel nachází, dostatečně přesvědčena o tom, že ji k tomu okolnosti opravňují, vezme tuto osobu do vazby nebo podnikne jiná opatření k zajištění její přítomnosti. Vazba a jiná opatření se řídí právními předpisy tohoto státu, avšak mohou trvat pouze tak dlouho, jak je nutné pro zahájení trestního nebo vydávacího řízení.

2.    Takový stát provede okamžitě předběžné vyšetření skutkových okolností.

3.    Kterékoliv osobě, která je ve vazbě podle odstavce 1 tohoto článku, bude umožněno, aby se okamžitě spojila s nejbližším příslušným zástupcem státu, jehož je státním příslušníkem.

4.    Vezme-li smluvní strana v souladu s tímto článkem osobu do vazby, uvědomí okamžitě smluvní strany, které založily pravomoc svých soudů podle článku 8 odst. 1 a které založily pravomoc svých soudů a oznámily ji depozitáři podle článku 21 odst. 4 písm. a), a, pokud to považuje za vhodné, i kterékoliv další zainteresované státy, o skutečnosti, že tato osoba je ve vazbě, a o okolnostech odůvodňujících její vzetí do vazby. Smluvní strana, která provádí předběžné šetření uvedené v odstavci 2 tohoto článku, neprodleně sdělí svá zjištění zmíněným smluvním stranám a uvede, zda zamýšlí vykonávat svou pravomoc.

Článek 10 Trestní stíhání osoby

Smluvní strana, na jejímž území je údajný pachatel dopaden, je povinna, pokud tuto osobu nevydá, bez jakékoliv výjimky a ať byl trestný čin spáchán na jejím území, či nikoliv, předložit případ příslušným orgánům za účelem trestního stíhání. Tyto orgány rozhodnou stejným způsobem jako v případě kteréhokoliv jiného závažného trestného činu podle práva tohoto státu.

Článek 11 Spravedlivé zacházení

Kterékoliv osobě, která je vzata do vazby nebo ve vztahu k níž jsou přijata jakákoliv jiná opatření nebo je vedeno řízení podle této úmluvy, musí být zaručeno spravedlivé zacházení, včetně požívání veškerých práv a záruk v souladu s právem státu, na jehož území se tato osoba nachází, a aplikovatelnými ustanoveními mezinárodního práva včetně mezinárodního práva upravujícího lidská práva.

Článek 12 Smlouvy o vydávání

1.    Trestné činy uvedené v článku 1 se považují za zahrnuté do každé smlouvy o vydávání, jež existuje mezi smluvními stranami, jako trestné činy podléhající vydání. Smluvní strany se zavazují, že zahrnou tyto trestné činy jako trestné činy podléhající vydání do každé smlouvy o vydávání, jež mezi nimi bude uzavřena.

2.    Jestliže smluvní strana, která vydání váže na existenci smlouvy, bude požádána jinou smluvní stranou, s níž nemá žádnou smlouvu o vydávání, o vydání pachatele, může podle své úvahy považovat tuto úmluvu za právní základ pro vydání pro trestné činy uvedené v článku 1. Vydání podléhá ostatním podmínkám stanoveným právním řádem dožádaného státu.

3.    Smluvní strany, které neváží vydání pachatele na existenci smlouvy, uznají trestné činy uvedené v článku 1 mezi sebou za trestné činy podléhající vydání za podmínek stanovených právním řádem dožádaného státu.

4.    Pro účely vydání mezi smluvními stranami se každý z trestných činů posuzuje, jako kdyby byl spáchán nejenom v místě, kde k němu došlo, ale též na územích smluvních stran, které mají založit pravomoc svých soudů v souladu s článkem 8 odst. 1 písm. b), c), d) a e) a které založily pravomoc svých soudů podle článku 8 odst. 2.

5.    Trestné činy uvedené v článku 1 odst. 5 písm. a) a b) se pro účely vydávání mezi smluvními stranami posuzují jako rovnocenné.

Článek 13 Politické trestné činy

Žádný z trestných činů uvedených v článku 1 nebude pro účely vydávání nebo vzájemné právní pomoci považován za politický trestný čin nebo za trestný čin spojený s politickým trestným činem nebo za trestný čin inspirovaný politickými motivy. V souladu s tím nesmí být žádost o vydání nebo o vzájemnou právní pomoc, založená na takovém trestném činu, odmítnuta výhradně z toho důvodu, že se týká politického trestného činu nebo trestného činu spojeného s politickým trestným činem nebo trestného činu inspirovaného politickými motivy.

Článek 14 Zákaz diskriminace

Žádné ustanovení této úmluvy nebude vykládáno jako uložení povinnosti vydat nebo poskytnout vzájemnou právní pomoc, jestliže dožádaná smluvní strana má závažné důvody k tomu, aby se domnívala, že žádost o vydání pro trestné činy uvedené v článku 1 nebo o vzájemnou právní pomoc ve vztahu k těmto trestným činům byla podána za účelem stíhání nebo potrestání nějaké osoby kvůli její rase, náboženství, národnosti, etnickému původu, politickým názorům nebo pohlaví nebo že vyhovění této žádosti by způsobilo újmu na postavení této osoby z jakéhokoliv z těchto důvodů.

Článek 15 Stát registrace

Smluvní strany, které zřídí organizace pro společné provozování letecké dopravy nebo mezinárodní provozní agentury provozující letadla, jež podléhají společné nebo mezinárodní registraci, určí mezi sebou vhodným způsobem pro každé letadlo stát, který bude vykonávat soudní pravomoc a bude pro účel této Úmluvy státem registrace, a uvědomí o tom generálního tajemníka Mezinárodní organizace pro civilní letectví, který sdělí tuto informaci všem státům, které jsou stranami této úmluvy.

Článek 16 Prevence a pokračování v cestě

1.    Smluvní strany se vynasnaží podniknout v souladu s mezinárodním a vnitrostátním právem všechna proveditelná opatření za tím účelem, aby zabránily trestným činům uvedeným v článku 1.

2.    Kdyby v důsledku spáchání některého z trestných činů uvedených v článku 1 došlo k odložení nebo přerušení letu, umožní každá smluvní strana, ve které se letadlo nebo jeho cestující či posádka nacházejí, pokračování cesty cestujícím a posádce co nejdříve, jak to bude uskutečnitelné, a bez prodlení vrátí letadlo a jeho náklad osobám, které jsou k vlastnictví oprávněny.

Článek 17 Povinnost spolupráce

1.    Smluvní strany si navzájem poskytnou v co největší míře pomoc v souvislosti s trestním řízením zahájeným ve věci trestných činů uvedených v článku 1. Právo státu, jemuž byla žádost zaslána, bude platit ve všech případech.

2.    Ustanoveními odstavce 1 tohoto článku nejsou dotčeny závazky z kterékoliv jiné smlouvy, dvoustranné nebo mnohostranné, kterou se řídí nebo bude řídit celkově nebo zčásti vzájemná pomoc v trestních věcech.

Článek 18 Podání informací smluvním stranám

Kterákoliv smluvní strana, která se oprávněně domnívá, že bude spáchán jeden z trestných činů uvedených v článku 1, podá v souladu se svým vnitrostátním právem potřebné informace, jež má k dispozici, těm smluvním stranám, které považuje za státy uvedené v článku 8 odst. 1 a 2.

Článek 19 Podání informace Radě Mezinárodní organizace pro civilní letectví

Každá smluvní strana sdělí v souladu se svým vnitrostátním právem Radě Mezinárodní organizace pro civilní letectví co nejdříve jakékoliv potřebné informace, které má k dispozici, týkající se:

     a)    okolností trestného činu,
     b)    opatření učiněných podle článku 16 odst. 2,
     c)    opatření učiněných vůči pachateli nebo údajnému pachateli a zvláště výsledků každého vydávacího řízení nebo jiného soudního řízení.

Článek 20 Řešení sporů

1.    Jakýkoli spor mezi dvěma nebo více smluvními stranami, týkající se výkladu nebo provádění této úmluvy, který nemůže být vyřešen jednáním, bude na žádost jedné z nich postoupen rozhodčímu řízení. Jestliže do šesti měsíců od data požádání o rozhodčí řízení strany nejsou s to se dohodnout na organizaci rozhodčího řízení, může kterákoliv z těchto stran předat spor Mezinárodnímu soudnímu dvoru v souladu se statutem Mezinárodního soudního dvora.

2.    Každý stát může při podpisu, ratifikaci, přijetí nebo schválení této úmluvy nebo přístupu k ní prohlásit, že se nepovažuje být vázán předchozím odstavcem. Ostatní smluvní strany nebudou vázány předchozím odstavcem ve vztahu ke kterékoli smluvní straně, která učinila takovouto výhradu.

3.    Kterákoliv smluvní strana, která učiní výhradu podle předcházejícího odstavce, může kdykoli vzít tuto výhradu zpět tím, že uvědomí depozitáře.

Článek 21 Podpis, ratifikace, přijetí nebo schválení

1.    Tato úmluva je otevřena k podpisu v Pekingu 10. září 2010 státům, které se účastní Diplomatické konference o ochraně letectví před protiprávními činy konané v Pekingu od 30. srpna do 10. září 2010. Po 27. září 2010 bude tato úmluva otevřena k podpisu všem státům v sídle Mezinárodní organizace pro civilní letectví v Montrealu až do doby, kdy vstoupí v platnost podle článku 22.

2.    Tato úmluva podléhá ratifikaci, přijetí nebo schválení. Ratifikační listiny či listiny o přijetí nebo schválení budou uloženy u generálního tajemníka Mezinárodní organizace pro civilní letectví, která se tímto určuje depozitářem.

3.    Každý stát, který neratifikoval, nepřijal nebo neschválil tuto úmluvu v souladu s odstavcem 2 tohoto článku, k ní může kdykoli přistoupit. Listina o přístupu bude uložena u depozitáře.

4.    Po ratifikaci, přijetí nebo schválení této úmluvy nebo přístupu k ní každá smluvní strana:

       a)    oznámí depozitáři založení pravomoci dle svého vnitrostátního práva v souladu s čl. 8 odst. 2 a okamžitě mu oznámí jakoukoliv její změnu, a
       b)    může prohlásit, že bude aplikovat ustanovení čl. 1 odst. 4 písm. d) v souladu s principy svého trestního práva týkajícími se vynětí rodiny z odpovědnosti.

Článek 22 Vstup v platnost

1.    Tato úmluva vstoupí v platnost první den druhého měsíce následujícího po dni uložení dvaadvacáté ratifikační listiny či listiny o přijetí, schválení nebo přístupu.

2.    Pro každý stát ratifikující, přijímající nebo schvalující tuto úmluvu nebo přistupující k ní po uložení dvaadvacáté ratifikační listiny či listiny o přijetí, schválení nebo přístupu vstoupí tato úmluva v platnost první den druhého měsíce poté, co tento stát uloží svoji ratifikační listinu či listinu o přijetí, schválení nebo přístupu.

3.    Jakmile tato úmluva vstoupí v platnost, bude depozitářem registrována u Organizace spojených národů.

Článek 23 Výpověď

1.    Kterákoli smluvní strana může tuto úmluvu vypovědět písemným oznámením depozitáři.

2.    Výpověď nabývá účinku jeden rok následující po dni, ke kterému toto oznámení obdrží depozitář.

Článek 24 Přednost úmluvy

Mezi smluvními stranami má tato úmluva přednost před následujícími nástroji:

     a)    Úmluvou o potlačování protiprávních činů ohrožujících bezpečnost civilního letectví, podepsanou v Montrealu 23. září 1971; a

     b)    Protokolem o boji s protiprávními činy násilí na letištích sloužících mezinárodnímu civilnímu letectví, doplňujícím Úmluvu o potlačování protiprávních činů ohrožujících bezpečnost civilního letectví, přijatou v Montrealu 23. září 1971, a podepsaným v Montrealu 24. února 1988.

Článek 25 Oznamovací povinnost

Depozitář neprodleně uvědomí všechny smluvní strany této úmluvy a všechny signatářské a přistupující státy této úmluvy o datu každého podpisu, datu uložení každé ratifikační listiny či listiny o přijetí, schválení nebo přístupu, datu, kdy tato úmluva vstoupí v platnost, a o jiných významných informacích.

NA DŮKAZ ČEHOŽ dále podepsaní pověření zástupci, kteří k tomu byli řádně zplnomocněni, podepsali tuto úmluvu.

DÁNO v Pekingu dne desátého září roku dva tisíce deset v anglickém, arabském, čínském, francouzském, ruském a španělském jazyce, přičemž po ověření shody jednotlivých znění sekretariátem konference pod pravomocí předsedy konference, které proběhne do devadesáti dnů od tohoto data, mají všechna znění stejnou platnost. Tato úmluva zůstane uložena v archivech Mezinárodní organizace pro civilní letectví a její ověřené kopie budou rozeslány depozitářem všem smluvním státům této úmluvy.

 

Doprovodná informace

Výhrada/Prohlášení

„V souladu s čl. 21 odst. 4 písm. a) Úmluvy Česká republika oznamuje, že ustavila svou jurisdikci nad činy uvedenými v čl. 1 Úmluvy v případech stanovených v čl. 8 odst. 2 písm. a) a b) Úmluvy.“