Úvodní informace

Vyhláška ministra zahraničních věcí

ze dne 5. srpna 1968

o Úmluvě o souhlasu k manželství, nejnižším věku pro uzavření manželství a registraci manželství 

Dne 10. prosince 1962 byla v New Yorku sjednána Úmluva o souhlasu k manželství, nejnižším věku pro uzavření manželství a registraci manželství. 

Jménem Československé socialistické republiky byla Úmluva podepsána v New Yorku dne 8. října 1963. 

President republiky Úmluvu ratifikoval a ratifikační listina byla uložena u generálního tajemníka Organizace spojených národů, depozitáře Úmluvy, dne 5. března 1965. 

Úmluva vstoupila v platnost na základě svého článku 6 dnem 9. prosince 1964. Pro Československou socialistickou republiku vstoupila v platnost dnem 3. června 1965. 

Český překlad Úmluvy se vyhlašuje současně.

Ministr:

Dr. Hájek v.r. 

Úmluva o souhlasu k manželství, nejnižším věku pro uzavření manželství a registraci manželství

Smluvní státy,

přejíce si, v souladu s Chartou Organizace spojených národů, podporovat všeobecné uznání a dodržování lidských práv a základních svobod pro všechny bez rozdílu rasy, pohlaví, jazyka či náboženství,

připomínajíce, že článek 16 Všeobecné deklarace lidských práv stanoví:

"1. Muži i ženy, jakmile dosáhli zletilosti, mají právo bez jakéhokoli omezení z důvodů rasových, národnostních nebo náboženských uzavřít sňatek a založit rodinu. V manželství mají stejná práva během jeho trvání i při jeho rozvázání.

2. Sňatky mohou být uzavírány pouze se svobodným a plným souhlasem nastávajících manželů",

připomínajíce dále, že Valné shromáždění Organizace spojených národů prohlásilo svou rezolucí 843 (IX) ze 17. prosince 1954, že určité zvyky, staré zákony a praxe vztahující se k manželství a rodině jsou neslučitelné se zásadami vytyčenými v Chartě Organizace spojených národů a Všeobecné deklaraci lidských práv,

zdůrazňujíce, že všechny státy, včetně těch států, které mají nebo přebírají odpovědnost za správu nesamosprávných a poručenských území až do dosažení jejich nezávislosti, by měly přijmout všechna vhodná opatření s cílem zrušení takovýchto zvyků, starých zákonů a praxe tím, že zajistí mimo jiné úplnou svobodu ve výběru partnera pro manželství, úplně zruší dětské sňatky a zasnoubení mladých dívek před dosažením dospělosti, stanoví, kde to bude nutné, příslušné tresty a zavedou občanskou nebo jinou matriku, v níž budou zaznamenány všechny sňatky,

se dohodly takto:

Článek 1

1. Nebude právně uzavřen žádný sňatek bez úplného a svobodného souhlasu obou stran, vyjádřeného osobně po patřičném zveřejnění, v přítomnosti orgánu, příslušného k provedení svatebního obřadu a svědků, předepsaných zákonem. 

2. Nehledě na ustanovení odstavce 1 není nutné, aby jedna ze stran byla přítomna, když je příslušný orgán přesvědčen, že jde o výjimečné okolnosti a že strana před příslušným orgánem a způsobem, předepsaným zákonem, vyjádřila a neodvolala svůj souhlas. 

Článek 2

Smluvní státy přijmou zákonodárná opatření stanovící nejnižší věk pro uzavření manželství. Nebude právně uzavřen žádný sňatek jakoukoliv osobou, která tohoto věku nedosáhla, kromě případů, kdy příslušný orgán povolí z vážných důvodů výjimku pokud jde o věk v zájmu nastávajících manželů. 

Článek 3

Všechny sňatky budou příslušným orgánem registrovány v příslušné úřední matrice.

Článek 4

1. Tato Úmluva bude do 31. prosince 1963 otevřena k podpisu všem členským státům Organizace spojených národů nebo kterékoliv z odborných organizací nebo kterémukoliv jinému státu, jenž bude Valným shromážděním Organizace spojených národů vybídnut, aby se stal smluvní stranou Úmluvy. 

2. Tato Úmluva podléhá ratifikaci. Ratifikační listiny budou uloženy u generálního tajemníka Organizace spojených národů. 

Článek 5

1. Tato Úmluva bude otevřena k přístupu všem státům, uvedeným v článku 4 odstavci 1.

2. Přístup bude proveden uložením listiny o přístupu u generálního tajemníka Organizace spojených národů. 

Článek 6

1. Tato Úmluva vstoupí v platnost devadesátého dne po datu uložení osmé ratifikační listiny nebo listiny o přístupu.

2. Pro každý stát, který Úmluvu ratifikuje nebo k ní přistoupí po uložení osmé ratifikační listiny nebo listiny o přístupu, vstoupí Úmluva v platnost devadesátého dne po uložení jeho ratifikační listiny nebo listiny o přístupu. 

Článek 7

1. Kterýkoliv smluvní stát může tuto Úmluvu vypovědět písemným vyrozuměním generálního tajemníka Organizace spojených národů. Výpověď nabude účinnosti jeden rok poté, kdy generální tajemník toto vyrozumění obdržel. 

2. Platnost této Úmluvy skončí dnem, kdy nabude účinnosti výpověď, kterou se počet smluvních stran sníží na méně než osm.

Článek 8

Jakýkoliv spor, k němuž může dojít mezi kterýmikoliv dvěma nebo více smluvními státy pokud jde o výklad nebo provádění této Úmluvy, a jenž nebude urovnán jednáním, bude na žádost všech stran zúčastněných ve sporu postoupen k rozhodnutí Mezinárodnímu soudnímu dvoru, pokud se strany neshodnou na jiném způsobu urovnání

Článek 9

Generální tajemník Organizace spojených národů uvědomí všechny členské státy Organizace spojených národů a nečlenské státy, předpokládané v článku 4 odstavci 1 této Úmluvy o 

a) podpisu a ratifikačních listinách, které obdrží podle článku 4; 

b) listinách o přístupu, které obdrží podle článku 5; 

c) datu, kdy Úmluva vstoupí v platnost podle článku 6; 

d) vyrozuměních o výpovědi, které obdrží v souladu s článkem 7, odstavce 1; 

e) skončení platnosti Úmluvy podle článku 7, odstavce dvě. 

Článek 10

1. Tato Úmluva jejíž čínský, anglický, francouzský, ruský a španělský text mají stejnou platnost, bude uložena v archivu Organizace spojených národů.

2. Generální tajemník Organizace spojených národů předá ověřenou kopii Úmluvy všem členským státům Organizace spojených národů a těm nečlenským státům, jež předpokládá článek 4, odstavec 1. 

Na důkaz toho podepsaní, řádně zplnomocnění podepsali jménem svých vlád tuto Úmluvu, která byla otevřena k podpisu v sídle Organizace spojených národů v New Yorku desátého prosince tisícdevětset šedesát dva.