Transgender

Aktuální k 31. říjnu 2023

Obecné zásady

Změna pohlaví, osobní autonomie a lidská důstojnost 

„77. (…) Konflikt mezi společenskou realitou a právem uvrhuje transsexuální osobu do nepřirozené situace, která v ní může vzbuzovat pocity zranitelnosti, ponížení a úzkosti.

[…]

81. (…) vzhledem k tomu, co všechno obnáší změna společenské genderové role, nelze tvrdit, že rozhodnutí podstoupit změnu pohlaví je projevem svévole či rozmaru. (…)

82. Stále platí, že transsexuál nemůže získat všechny biologické znaky nového pohlaví (…); hlavním neměnným biologickým aspektem genderové identity je chromozomální prvek. Je však známo, že chromozomální anomálie mohou vzniknout i přirozeně (např. u intersexuálních osob, kde u porodu biologická kritéria nejsou vzájemně v souladu), přičemž v těchto případech je osobám přiřazeno to či ono pohlaví podle toho, co se v okolnostech jednotlivého případu jeví jako nejvhodnější. Soud se tedy nedomnívá, že právě chromozomálnímu prvku by se tu nutně měl přiznat rozhodující význam pro účely právního stanovení genderové identity transsexuálů.

[…]

85. (…) Soud přikládá méně důležitosti absenci společného evropského přístupu k řešení právních a praktických problémů v dané oblasti než jasným a nesporným důkazům pokračujícího mezinárodního trendu ve prospěch nejen rostoucí společenské akceptace transsexuálů, ale i právního uznání nové genderové identity postoperativních transsexuálů.

[…]

90. (…) samotnou podstatou Úmluvy je respektování lidské důstojnosti a lidské svobody. Zejména v rámci článku 8 Úmluvy je pojem osobní autonomie důležitou zásadou pro výklad záruk přiznaných tímto ustanovením; ochrana je tu poskytována osobní sféře každého jednotlivce, a to včetně práva rozhodovat o podrobnostech svojí identity jakožto individuálních lidských bytostí (…). Ve 21. století nelze právo transsexuálů na plný osobní rozvoj a tělesné i morální bezpečí, tak jak je přiznané ostatním členům společnosti, považovat za kontroverzní otázku, u níž je potřeba dále vyčkávat, aby se věci více vyjasnily. (…)

91. Soud nepodceňuje problémy či závažné důsledky plynoucí nutně z jakékoliv velké změny v systému, a to nejen co se týče matrik, ale i pokud jde o přístup k osobním údajům, rodinné právo, osvojení, dědictví, trestní právo, zaměstnání, sociální zabezpečení a pojištění. Tyto problémy však (…) rozhodně nejsou nepřekonatelné (…). (…) od společnosti lze rozumně očekávat, že bude tolerovat jisté komplikace, aby tak umožnila jednotlivcům žít s pocitem vlastní důstojnosti a hodnoty v souladu s genderovou identitou, kterou si sami zvolili za cenu velkých osobních nesnází.“

Christine Goodwin proti Spojenému království
č. 28957/95, rozsudek velkého senátu ze dne 11. července 2002
   

Transgender osoby a zákaz diskriminace podle článku 14 Úmluvy

„30. (…) transsexualita je aspekt, který nepochybně spadá pod článek 14 Úmluvy. V tomto ohledu Soud připomíná, že výčet kritérií obsažených v tomto ustanovení je toliko demonstrativní, a nikoliv taxativní, o čemž tu svědčí i slovo „zejména“ (v angličtině „any ground such as“) (…).“

P. V. proti Španělsku
č. 35159/09, rozsudek ze dne 30. listopadu 2010

Rozsah prostoru pro uvážení u členských států 

„62. (…) Soud zdůrazňuje mimořádný význam záležitostí týkajících se nejintimnějších částí života jednotlivce, a to konkrétně genderové identity, což je oblast, kde členským státům náleží úzký prostor pro uvážení (…).“

S. V. proti Itálii
č. 55216/08, rozsudek ze dne 11. října 2018
   

Rozsah článku 8 Úmluvy ve vztahu k transgender osobám 

„38. Soud konstatuje, že právo na respektování soukromého života zahrnuje genderovou identifikaci jakožto jeden z aspektů osobní identity. Týká se to všech jednotlivců, včetně transgender osob (…), a to bez ohledu na to, zda si přejí podstoupit lékařské zákroky směřující ke změně pohlaví či nikoliv (…).“

Y. T. proti Bulharsku
č. 41701/16, rozsudek ze dne 9. července 2020
 

Zdravotní zákroky a léčba v oblasti změny pohlaví

„130. Souhlas se zdravotním výkonem nelze považovat za skutečně svobodný, pokud by v případě nesouhlasu dotčená osoba pozbyla plného výkonu svého práva na genderovou identitu a osobní rozvoj, které (…) je stěžejní složkou práva na respektování soukromého života (…).

131. Podmínění úřední změny pohlaví provedením sterilizačního zákroku či léčby – případně provedením zákroku či léčby s vysokou pravděpodobností sterility – u osob, které si takový zákrok či léčbu nepřejí, tedy znamená podmínit plný výkon práva na respektování soukromého života chráněného článkem 8 Úmluvy vzdáním se plného výkonu práva na respektování tělesné integrity garantovaného jak tímto ustanovením, tak článkem 3 Úmluvy.“

A. P., Garçon a Nicot proti Francii
č. 79885/12 a 2 další, rozsudek ze dne 6. dubna 2017
   
 
„161. (…) stěžovatelé nebrojí speciálně proti sterilizačnímu aspektu požadovaného zákroku, byť připouštějí, že zákrok může mít tento výsledek. V každém případě však (…) chirurgický zákrok na pohlavních orgánech (…) požadovaný od stěžovatelů, kteří si ho nepřáli, zásadním způsobem dopadá na tělesnou integritu dotčených osob. Soud přitom již v kontextu francouzského práva uvedl, že veškerá nejednoznačnost ve vztahu k procesu právního uznání změny pohlaví je problematická, pokud je ve hře tělesná integrita osoby na poli článku 8 Úmluvy (…).“

X a Y proti Rumunsku
č. 2145/16 a 20607/16, rozsudek ze dne 19. ledna 2021
 

Transgender rodičovství

„55. (…) není úkolem Soudu stanovit hodnověrnost a relevanci současného vědeckého výzkumu v oblasti transgender rodičovství. Otázka zní, zda vnitrostátní soudy – zohledňujíc nejlepší zájmy dětí – provedly vyvážené a rozumné posouzení zájmů jednotlivých osob, přičemž vycházely z hloubkového hodnocení situace celé rodiny a dalších souvisejících faktorů.

56. Dostupný mezinárodní materiál (…) se shoduje v tom, že vnitrostátní soudy rozhodující o omezení rodičovských práv a styku s dětmi mají usilovat o to, aby 1. ponechaly děti spolu s jejich rodiči, nebo v případě jejich rozdělení umožnily mezi nimi přímý a pravidelný kontakt, 2. vzaly v potaz jako hlavní kritérium nejlepší zájem dítěte, a 3. posoudily situaci celé rodiny v rámci pečlivého a individualizovaného zkoumání. (…)

57. (…) Třebaže není sporu o tom, že v těchto situacích mají v soudním rozhodování své místo a význam i závěry znaleckých posudků, neméně zřejmé je též to, že soudy by neměly rezignovat na posouzení hodnověrnosti a kvality těchto závěrů. (…) …zjevná absence vysvětlení, jak by kontakt stěžovatelky s jejími dětmi mohl negativně ovlivnit jejich duševní zdraví, měl být pro vnitrostátní soudy v projednávané věci varovným signálem upozorňujícím na to, že je potřeba blíže prozkoumat hodnověrnost a kvalitu předložených znaleckých posudků (…).“

A. M. a ostatní proti Rusku
č. 47220/19, rozsudek ze dne 6. července 2021
 

Z další judikatury

Právo na právní uznání změny pohlaví po podstoupení chirurgického zákroku 

Christine Goodwin proti Spojenému království
č. 28957/95, rozsudek velkého senátu ze dne 11. července 2002
   

Stěžovatelka podstoupila operativní změnu pohlaví, avšak nemohla dosáhnout právní uznání této změny, čímž došlo k porušení jejího práva na respektování soukromého života chráněného článkem 8 Úmluvy.

Právo na právní uznání změny pohlaví bez podstoupení chirurgického zákroku 

X a Y proti Rumunsku
č. 2145/16 a 20607/16, rozsudek ze dne 19. ledna 2021 
 

Soud shledal porušení článku 8 Úmluvy v souvislosti s neexistencí jasného a předvídatelného právního rámce změny pohlaví v Rumunsku, jakož i z důvodu odmítnutí právního uznání změny pohlaví stěžovatelů pro nesplnění podmínky chirurgického zákroku.

A. P., Garçon a Nicot proti Francii
č. 79885/12 a 2 další, rozsudek ze dne 6. dubna 2017 
   

Soud rozhodl o porušení článku 8 Úmluvy z důvodu, že stěžovatelům jakožto transgender osobám nebyla povolena úřední změna pohlaví, protože neprokázali „nevratnou povahu změny vzhledu“, což v praxi zpravidla znamenalo i sterilizaci. Zároveň Soud dospěl k závěru, že článek 8 Úmluvy nebyl porušen v souvislosti s tím, že za účelem změny pohlaví bylo nutné prokázat existenci poruchy genderové identity, případně podrobit se lékařskému vyšetření.

„§ 132 (…) Francouzské právo v dané době stavělo transgender osoby, které si nepřejí podstoupit úplnou změnu pohlaví, před neřešitelné dilema. Buď se navzdory svým přáním podrobily sterilizačnímu zákroku či léčbě – případně zákroku či léčbě s vysokou pravděpodobností sterility – a tím se vzdaly plného výkonu práva na respektování své fyzické integrity, která tvoří část práva na respektování soukromého života podle článku 8 Úmluvy, nebo se vzdaly právního uznání své genderové identity, a tudíž i plného výkonu stejného práva. Takový přístup dle Soudu vede k narušení spravedlivé rovnováhy, kterou členské státy musí nastolit mezi veřejným zájmem a zájmy dotčených osob.“

Právo na náhradu nákladů souvisejících se změnou pohlaví

Schlumpf proti Švýcarsku
č. 29002/06, rozsudek ze dne 8. ledna 2009

Soud shledal porušení článku 8 Úmluvy z důvodu, že pokud chtěla stěžovatelka získat od zdravotní pojišťovny náhradu nákladů souvisejících s operativní změnou pohlaví, musela nejdřív absolvovat dvouletou čekací dobu na tuto operaci, byť jí bylo v dané době již 67 let.

Van Kück proti Německu
č. 35968/97, rozsudek ze dne 12. června 2003
 

Porušení práva na respektování soukromého života nastalo v důsledku toho, že soudy neuznaly stěžovatelčin nárok vůči zdravotní pojišťovně na úhradu nákladů za medicínské úkony vedoucí ke změně pohlaví (hormonální léčbu a chirurgické zákroky), jelikož dle nich neprokázala „zdravotní nezbytnost“ těchto úkonů.

Změna pohlaví a stávající manželství

Hämäläinen proti Finsku
č. 37359/09, rozsudek velkého senátu ze dne 16. července 2014 
   

Soud rozhodl, že nedošlo k porušení článku 8 Úmluvy tím, že stěžovatelka jako transsexuál nemohla dosáhnout právního uznání svého nového pohlaví, aniž by se rozvedla se svou dosavadní manželkou nebo souhlasila se změnou svého manželství na registrované partnerství. 

„§ 86 (…) dle aktuálně platné právní úpravy ve Finsku nemá změna manželství na registrované partnerství žádný dopad na rodičovský vztah stěžovatelky k jejímu dítěti. (…) Změna pohlaví otce nemá právní účinky ani ve vztahu k rodičovské péči, odpovědnosti či vyživovací povinnosti, jelikož ve Finsku tyto aspekty závisí na existenci rodičovského vztahu bez ohledu na pohlaví rodiče nebo právní formu rodičovského svazku. (…)

87. (…) Dle Soudu není nepřiměřené podmiňovat právní uznání nového pohlaví změnou stěžovatelčina manželství na registrované partnerství, protože se jedná o plnohodnotnou možnost, která poskytuje párům stejného pohlaví téměř stejnou úroveň právní ochrany jako manželství (…).“

Právo dosáhnout změny jména před právním uznáním změny pohlaví 

S. V. proti Itálii
č. 55216/08, rozsudek ze dne 11. října 2018 
     

Tím, že stěžovatelce nebylo po dobu dvou a půl roku, kdy čekala na chirurgickou změnu pohlaví, umožněno změnit jméno z mužského na ženské, ačkoli již dlouho žila v ženské identitě, což bylo potvrzeno rozsudkem soudu schvalujícím operaci, došlo k porušení práva stěžovatelky na respektování soukromého života chráněného článkem 8 Úmluvy.  

Právo dosáhnout výmazu údaje o změně pohlaví z rodného listu 

Y proti Polsku
č. 74131/14, rozsudek ze dne 17. února 2022
 

Není v rozporu s právem na soukromý a rodinný život dle článku 8 Úmluvy, pokud vnitrostátní orgány odmítnou provést úplný výmaz údajů o stěžovatelově změně pohlaví z prvopisu jeho rodného listu. Tento typ dokladu je v běžném životě zřídkakdy vyžadován a ve většině životních situací postačuje předložení zkráceného výpisu z rodného listu nebo jiného dokladu totožnosti, v němž je uvedeno pouze stěžovatelovo současné pohlaví, pročež stěžovatel není až na zcela výjimečné situace nucen odhalit, že v minulosti podstoupil změnu pohlaví.

Změna pohlaví u cizinců 

Rana proti Maďarsku
č. 40888/17, rozsudek ze dne 16. července 2020
  

Tím, že stěžovateli, kterému byl udělen status uprchlíka z důvodu pronásledování v zemi původu kvůli jeho transgender identitě, nebylo zpřístupněno řízení, v němž by byla meritorně posouzena jeho žádost o právní uznání změny pohlaví, došlo k porušení článku 8 Úmluvy.

Transgender rodičovství

O. H. a G. H. proti Německu
č. 53568/18 a 54741/18, rozsudek ze dne 4. dubna 2023
 

K porušení článku 8 Úmluvy nedošlo u osoby, která po úřední změně pohlaví z ženského na mužské porodila dítě, přičemž vnitrostátní orgány ji odmítly zapsat do rodného listu jako otce dítěte a místo toho ji zapsaly jako jeho matku.

A. M. a ostatní proti Rusku
č. 47220/19, rozsudek ze dne 6. července 2021 

Soud shledal porušení článku 8 Úmluvy samostatně i ve spojení s článkem 14 Úmluvy (zákaz diskriminace), protože vnitrostátní soudy rozhodly o omezení rodičovských práv a zákazu styku s dětmi z důvodu změny pohlaví rodiče; vycházely přitom ze znaleckého posudku, dle něhož kontakt s rodičem, který podstoupil změnu pohlaví, by dětem způsobil trauma a měl negativní dopad na jejich další vývoj.

„79. (…) když vnitrostátní soudy rozhodly o omezení rodičovských práv stěžovatelky a zákazu styku s jejími dětmi, aniž by však provedly náležité posouzení možné újmy vůči těmto dětem, vycházely z její změny pohlaví, vyčlenily jí na základě jejího postavení transgender osoby, a použily tak rozlišovací kritérium, které ve světle stávajících standardů Úmluvy není opodstatněné.“

P. V. proti Španělsku
č. 35159/09, rozsudek ze dne 30. listopadu 2010
 

Soud dospěl k závěru o neporušení článku 8 Úmluvy ve spojení s článkem 14 Úmluvy, jelikož rozhodujícím důvodem pro soudní omezení práv stěžovatelky na styk s dítětem nebyla změna pohlaví, ale dočasná emoční nestabilita.

Právo na „třetí pohlaví“

Y proti Francii
č. 76888/17, rozsudek ze dne 31. ledna 2023

Za stávající situace absence evropského konsenzu v dané oblasti nelze z článku 8 Úmluvy vyvodit právo intersexuální osoby na zapsání údaje o „neutrálním“ či „intersexuálním“ pohlaví do jejího rodného listu.

 
Vyhledávání další judikatury na mezisoudy.cz pod hesly: změna pohlaví

Další prameny mezinárodního práva

Evropská unie

• Listina základních práv EU (články 3, 7 a 23)
• Směrnice Evropského parlamentu a Rady č. 2006/54/ES ze dne 5. července 2006 o zavedení zásady rovných příležitostí a rovného zacházení pro muže a ženy v oblasti zaměstnání a povolání

Rada Evropy

• Doporučení Výboru ministrů Rec(2010)5 ze dne 31. března 2010 o opatřeních pro boj s diskriminací z důvodů sexuální orientace nebo genderové identity
  [Recommendation Rec(2010)5 of the Committee of Ministers to the member states of 31 March 2010 on measures to combat discrimination on grounds of sexual orientation or gender identity]
• Rezoluce Parlamentního shromáždění Rady Evropy č. 1728 (2010) ze dne 29. dubna 2010 týkající se diskriminace na základě sexuální orientace a genderové identity
  [Resolution 1728 (2010) of the Parliamentary Assembly of 29 April 2010, “Discrimination on the basis of sexual orientation and gender identity”]
• Rezoluce Parlamentního shromáždění Rady Evropy č. 2048 (2015) z 2. dubna 2015 týkající se diskriminace transgender osob v Evropě
  [Resolution 2048 (2015) of 2 April 2015, “Discrimination against Transgender people in Europe”]
• Rozhodnutí Evropského výboru pro sociální práva ve věci kolektivní stížnosti Transgender Europe a ILGA-Europe proti České republice ze dne 15. května 2018 (platná právní úprava změny pohlaví v České republice představuje porušení čl. 11 odst. 1 Evropské sociální charty)
   

Organizace spojených národů

• Všeobecná deklarace lidských práv (článek 12)
• Mezinárodní pakt o hospodářských, sociálních a kulturních právech (článek 12)
• Všeobecný komentář Výboru OSN pro hospodářská, sociální a kulturní práva č. 22 ze dne 2. května 2016 k článku 12 Mezinárodního paktu o hospodářských, sociálních a kulturních právech (§ 58)

Česká právní úprava a praxe

• Ústavní zákon č. 2/1993 Sb., Listina základních práv a svobod (čl. 7 odst. 1 a 31)
• Občanský zákoník (§ 29)
• Zákon č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách (§ 21–23) 
• Zákon č. 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel (§ 17 odst. 2) 
• Nález Ústavního soudu ze dne 9. listopadu 2021, sp. zn. Pl. ÚS 2/20 (je v souladu s ústavním pořádkem, obsahuje-li rodné číslo informaci o pohlaví jeho nositele, a to i tehdy, pokud tento údaj neodpovídá pohlaví, s nímž se daná osoba vnitřně identifikuje)
• Nález Ústavního soudu ze dne 3. srpna 2021, sp. zn. II. ÚS 3003/20 (vhodnost označování osoby ze strany soudu v souladu s pohlavím, s nímž se tato osoba identifikuje, byť se zatím nejedná o její právní pohlaví; nepřípustnost umístění trans dívky na chlapecké oddělení dětské psychiatrie)
• Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 30. května 2019, sp. zn. 2 As 199/2018 (podmínění právní změny pohlaví chirurgickým zákrokem při současném znemožnění reprodukční funkce není v rozporu s Listinou ani Úmluvou, jelikož české soudy zde mohou vstoupit v principiální judikaturní dialog se Soudem)

Tato příručka má čistě informativní povahu a neobsahuje závazný právní výklad rozsudků a rozhodnutí Evropského soudu pro lidská práva. Jejich anotace, na které je v tomto dokumentu odkazováno, nejsou úředními rozhodnutími a nejsou závazné. Jsou však autorskými díly chráněnými autorským právem. Tento dokument jako celek ani jednotlivé anotace v něm obsažené proto nesmí být bez předchozího souhlasu státu reprezentovaného Ministerstvem spravedlnosti zpřístupňovány veřejnosti ani jinak užívány, zejména rozmnožovány, nad rámec volného užití dle § 30 autorského zákona a zákonných licencí dle § 31 a násl. autorského zákona.