Uřednický čin roku

Přepnout do režimu široké obrazovky

D. H. a ostatní proti ČR - Diskriminace romských žáků v přístupu ke vzdělávání

V rozsudku ze dne 13. listopadu 2007 velký senát ESLP konstatoval, že nadměrným zařazováním romských žáků do speciálních škol pro lehce mentálně postižené, kde se jim dostávalo nižší úrovně vzdělávání a byli odděleni od žáků majoritní populace, došlo k porušení práva stěžovatelů, 18 romských žáků, na rovný přístup ke vzdělání (porušení článku 14 Úmluvy ve spojení s článkem 2 Protokolu č. 1). Anotaci i překlad rozsudku v českém jazyce naleznete zde.

Cílem výkonu rozsudku je snížit:

  • počet romských žáků vzdělávaných dle vzdělávacích rámců s upravenými výstupy z důvodu chybné diagnostiky lehkého mentálního postižení, nově tzv. mírné poruchy vývoje intelektu, a jejich zastoupení v oddělených školách a třídách zřízených dle § 16 odst. 9 školského zákona (tzv. speciální školy);
  • počet běžných základních škol s vysokým podílem romských žáků.

Jak se toho snaží ČR dosáhnout?

  • Zamezením chybné diagnostiky mírné poruchy vývoje intelektu u romských dětí a zkvalitněním činnosti školských poradenských zařízení;
  • Podporou běžných škol a jejich pedagogů pro zvýšení jejích připravenosti vzdělávat romské a sociálně znevýhodněné žáky;
  • Cílenou desegregací etnicky segregovaných škol ve vybraných lokalitách ve spolupráci s jejich zřizovateli (včetně zakotvení jejich odpovědnosti za kvalitu vzdělávání a předcházení segregace) a za současného zapojení místních romských a pro-romských organizací;
  • Včasným nástupem dětí do kvalitní mateřské školy, která jim pomůže vyrovnat nerovnosti a podpoří je v jejich další vzdělávací dráze.

Proč na tom záleží?

  • Odstranění segregace pomáhá rozvíjet potenciál všech žáků, zvyšuje kvalitu jejich života, posiluje ekonomický rozvoj a snižuje sociální napětí ve městech;
  • Častější dokončování ZŠ a SŠ znevýhodněnými dětmi státu a obcím přináší desítky až stovky milionů korun – děti na segregovaných školách či vzdělávané dle rámce s upravenými výstupy ale častěji ZŠ či SŠ nedokončují a tím se snižují jejich šance na dobrou práci;
  • Desegregací speciálních škol (dle § 16 odst. 9 školského zákona), jejichž činnost je finančně nákladná, dojde k uvolnění jejich kapacit pro ty, co je skutečně potřebují;
  • Etnická segregace vzdělávání je v rozporu s mezinárodními závazky České republiky, za které ji hrozí finanční sankce. Tyto peníze by bylo proto vhodnější investovat do kvality vzdělávání pro zajištění rovného přístupu ke vzdělání pro všechny děti bez rozdílu.

Kontext

V českých základních školách se vzdělává přes 35 000 romských žáků a žákyň. Přibližně třetina z nich – asi 12 000 dětí – navštěvuje školy, kde romské žactvo tvoří více než třetinu všech vzdělávaných. Mezi tyto školy se řadí jak školy speciální, tj. dle § 16 odst. 9 školského zákona, tak školy běžné. Dle kvalifikovaných odhadů o počtu romských žáků ve školním roce 2024/2025 se:

  • 9 616 romských žáků vzdělává v 79 základních školách, na nichž je 50 % a vyšší podíl zastoupení tohoto etnika.
  • Na 16 z těchto škol, které navštěvuje zhruba 2,8 tis. romských žáků, je tento podíl 90 % a vyšší.
  • Romští žáci tvoří 30,4 % všech žáků vzdělávaných v programech pro žáky s mírnou poruchou vývoje intelektu (dříve LMP), loni 29,1 %.
  • Zatímco v celkové populaci žáků základních škol bylo podle RVP ZV UV (tj. s upravenými vzdělávacími výstupy, z důvodu diagnostikované MPVI) vzděláváno 1,6 % ze všech žáků, u romských žáků to bylo téměř osminásobně více (podle RVP ZV UV bylo vzděláváno 12,6 % ze všech romských žáků).

Aktuální stav ve výkonu rozsudku

Výše uvedená data se v období let 2017 až 2024 výrazněji neměnila. Tato skutečnost sama o sobě sice neznamená, že dosavadní opatření nejdou správným směrem, neboť se jejich plný dopad může projevit až v delším časovém horizontu. Současně je však nezbytné zajistit jejich důsledné uplatňování a na základě nových poznatků a dat přijímat navazující opatření, která budou řešit mnohovrstevnatost tohoto problému a přispějí k dalšímu posilování desegregace ve vzdělávání.

Tuto komplexnost problému reflektoval Akční plán výkon rozsudku D. H. a ostatní, který Česká republika předložila v prosinci 2023 Výboru ministrů Rady Evropy (dostupný zde, stručné shrnutí Akčního plánu zde).

Akční plán se zaměřoval na tři hlavní okruhy opatření, a to (1) reformu poradenského systému směřující ke zkvalitnění diagnostiky (2) přímou podporu etnické desegregace ve vzdělávání zahrnující case managementu ve vybraných lokalitách, jakož i (3) podporu běžných škol s cílem zajištění jejich připravenosti pro vzdělávání romských žáků a žáků se sociálním znevýhodněním. Opatření vycházela zejména z realizované Analýzy příčin vyššího podílu romských žáků vzdělávajících ve třídách zřízených podle § 16 odst. 9 školského zákona vypracované společností PAQ Research a STEM (dostupná zde).

Tyto okruhy byly v roce 2025 doplněny o čtvrtý klíčový pilíř výkonu rozsudku D. H. a ostatní, kterým je Akční plán podpory účasti romských a sociálně znevýhodněných dětí na předškolním vzdělávání (celé znění akčního plánu je dostupné v českém jazyce zde). Pro jeho přípravu uspořádala kancelář vládního zmocněnce v červnu 2024 kulatý stůl, jehož cílem bylo identifikovat bariéry, kterým romské a sociálně znevýhodněné děti spolu s jejich rodinami čelí v přístupu k předškolnímu vzděláván (zápis z kulatého stolu je dostupný zde).

Na konci prosince 2025 předložila České republika Výboru ministrů Rady Evropy nejnovější Zprávu o postupu ve výkonu rozsudku D. H. a ostatní (dostupná v českém jazyce zde a v anglickém jazyce zde). V ní především informuje o naplňování Akčního plánu z prosince 2023, jehož harmonogram plnění byl stanoven do konce roku 2025. Za nejdůležitější pokrok lze označit:

  • posílení kvality a standardizace diagnostických postupů školských poradenských zařízení, včetně nových metodických nástrojů a lepšího rozlišování mezi sociálním znevýhodněním a lehkým mentálním postižením (nově tzv. mírná porucha vývoje intelektu);
  • pilotní projekt Desegregace, který ve vybraných lokalitách ověřil konkrétní postupy práce v území se školami, zřizovateli a místními aktéry včetně Romů a identifikoval klíčové faktory úspěšné implementace desegregačních opatření (závěrečná zpráva a příklady metodických nástrojů na Desegregace.cz);
  • nový systém indexovaného financování škol, který přinese dodatečné prostředky školám vzdělávajícím vyšší podíl znevýhodněných žáků např. pro doučování, exkurze, pomůcky, vyšší odměny pro učitele i odborné pozice včetně sociálního pedagoga.

V červnu 2026 posoudil dosavadní postup ve výkonu rozsudku Výboru ministrů Rady Evropy (rozhodnutí dostupné zde). Ve svém rozhodnutí ocenil všechna přijatá opatření. Současně však vyjádřil vážné znepokojení nad omezeným pokrokem a apeloval především na potřebu stanovení konkrétních a měřitelných cílů do dalšího období, jakož i na pokračování cílené desegregace v území spolu s nutností posílit odpovědnostní mechanismy a kontrolní nástroje státu včetně zakotvení zákazu etnické segregace ve vzdělávání.

Česká republika má čas do konce roku 2026 předložit nový akční plán, který bude reflektovat výše uvedené rozhodnutí Výboru a jeho příprava je již v plném proudu. V nejbližších týdnech bude MŠMT konzultovat jeho hlavní parametry s odbornou veřejností včetně zástupců Romů.

Projednání výkonu rozsudku na vnitrostátní úrovni

Kolegium expertů

Kolegium expertů pro výkon rozsudků ESLP se výkonem rozsudku D.H. a ostatní zabývalo opakovaně, naposledy v dubnu 2026.

Podklady k tématu a zápisy spolu se závěry z jednání Kolegia expertů z uplynulých let naleznete seřazené chronologicky níže:

Expertní fórum k výkonu rozsudku D. H. a ostatní

Expertní fórum bylo zřízeno v roce 2019. Je poradním orgánem vládního zmocněnce pro zastupování České republiky před Evropským soudem pro lidská práva pro výkon rozsudku D. H. a ostatní. Je složené ze zástupců relevantních ministerstev (MŠMT, MPSV, MMR, MZdr), Úřadu vlády, Rady vlády pro záležitosti romské menšiny, Národního pedgaogického institutu, České školní inspekce, zástupců zřizovatelů, pracovníků škol a školkých poradenských zařízení a zástupců další odborné společnosti včetně nevládních organizací a zástupců romské komunity. Členové Expertního fóra jsou průběžně konzultování při výkonu daného rozsudku.

Mezinárodní dohled nad výkonem rozsudku ze strany Rady Evropy

Výkon rozsudku podléhá tzv. zesílenému dohledu ze strany Výboru ministrů Rady Evropy, v jehož rámci Česká republika předkládá zpravidla každoročně zprávu o výkonu rozsudku nebo akční plány s návrhy opatření k přijetí. Na základě těchto dokumentů vydá Výbor ministrů rozhodnutí, ve kterém stav výkonu rozsudku vyhodnotí. Výkon rozsudku pod zesíleným dohledem bývá Výborem ministrů rovněž ústně projednán.

Další akční plán má Česká republika předložit Výboru ministrů Rady Evropy do konce roku 2026.

Poslední zprávy o výkonu rozsudku D.H a ostatní, které vláda předložila Výboru ministrů jsou uvedeny níže:

  • Zpráva o postupu ve výkonu rozsudku z prosince 2025 (dostupná v českém jazyce zde a v anglickém jazyce zde)
  • Akční plán podpory účasti romských a sociálně znevýhodněných dětí na předškolním vzdělávání (dostupný v českém jazyce zde a anglickém jazyce zde)
  • Průběžná zpráva o výkonu rozsduku D. H. a ostatní z ledna 2025 (dostupná v českém jazyce zde a anglickém jazyce zde)
  • Akční plán výkonu rozsudku D. H. a ostatní z prosince 2023 (spolu s přílohami dostupný v českém jazyce zde a anglickém jazyce zde)
  • Zpráva o výkonu rozsudku D. H. a ostatní z června 2022 (dostupná v českém jazyce zde a v anglickém jazyce zde). 

Kompletní přehled všech zpráv o výkonu rozsudku, vyjádření třetích stran a rozhodnutí Výboru ministrů z předchozích let naleznete v anglickém jazyce zde.

Poslední rozhodnutí Výboru ministrů Rady Evropy o výkonu rozsudku D. H.  a ostatní z června 2026 je dostupné zde. V něm Výbor ministrů zejména:

  • s vážným znepokojením konstatoval přetrvávající nedostatek pokroku v celkové situaci romských dětí na všech úrovních vzdělávání, navzdory četným opatřením přijatým státními orgány, a vyzval je, aby zajištění rovného přístupu ke vzdělání romských dětí bylo jejich prioritou;
  • vyzval je, aby pokračovaly v provádění přijatých opatření, v případě potřeby zvážily další kroky a stanovily měřitelné cíle s jasným časovým rámcem ke snížení podílu romských dětí diagnostikovaných s mírnou poruchou vývoje intelektu nebo umísťovaných do oddělených škol či tříd;
  • se zájmem vzal na vědomí přijatá opatření ke zlepšení poradenských služeb a aktualizaci metodiky k diagnostice mírné poruchy vývoje intelektu; vyzvali státní orgány, aby využily všechny dostupné prostředky k odstranění nebo podstatnému snížení rizika chybné diagnostiky, zajistily, že změny v praxi budou účinné a doložené, a znovu je povzbudil ke zvážení systémové změny směřující k využívání diagnostiky primárně jako nástroje podpory ve vzdělávání;
  • vyzval státní orgány, aby pokračovaly v pilotním projektu desegregace v obcích s nejvyšší mírou segregace a informovaly Výbor o jeho výsledcích; současně je vyzval, aby zvážily zavedení legislativního zákazu etnické segregace s cílem zajistit silnější zapojení místních zřizovatelů škol do desegregačního úsilí;
  • přivítal konkrétní návrhy nových opatření obsažených v Akčním plánu na podporu účasti romských a sociálně znevýhodněných dětí v předškolním vzdělávání; vyzval státní orgány, aby vynaložily veškeré úsilí k jeho realizaci a pravidelně informovaly Výbor o dosaženém pokroku;
  • vyzval státní orgány, aby pokračovaly ve spolupráci s Radou Evropy, včetně zapojení do specifických programů spolupráce v oblasti inkluzivního vzdělávání, s ohledem na přetrvávající a mnohovrstevnou povahu těchto výzev;
  • vyzval státní orgány, aby dokončily analýzu implementace akčního plánu z roku 2023 a poskytly Výboru aktuální informace o novém akčním plánu, plánovaném do konce října 2026, jakož i o všech výše uvedených otázkách, a to do konce roku 2026.

Další podklady